CS EN Facebook
Budova AMP
Archiv hlavního města Prahy
Archivní 6, 149 00 Praha 4

Tel. ústředna: 23600 1111
Tel. informační přepážka: 23600 4017
Tel. studovna: 23600 4012
Fax: 23600 7100

Hlavní město Praha

tisk/print

Městská samospráva po roce 1945
Oddělení fondů novodobé správy
 


O PŮVODCI
viz Vývoj pražské samosprávy - část II.A, kapitoly 6-7.


POPIS FONDU
Fondy městské správy po roce 1945 tvoří písemnosti městské samosprávy (v této době sloučená se správou státní) v éře národních výborů (1945–1990), a to na všech úrovních, celoměstské, obvodní i místní. Většina fondů tohoto období je dochována torzovitě, a to z důvodu dlouhodobého chaosu ve spisové službě a nedodržování skartačních předpisů. Fondy městské správy jsou nadále rozšiřovány přírůstky ve skartačním řízení, které provádí uvedené oddělení Archivu hl. města Prahy. Následující přehled je výběrovým soupisem významnějších či významněji dochovaných součástí fondů městské správy po roce 1945.


ČLENĚNÍ FONDU

I/ CENTRÁLNÍ MĚSTSKÁ SPRÁVA
Je tvořena fondy tří na sebe přímo navazujících úřadů – Ústřední národní výbor hl. města Prahy 1945–1959, Národní výbor hl. města Prahy 1960–1990, Magistrátní úřad a Magistrát hl. města Prahy od 1990.

Zápisy ze zasedání předsednictva, rady a pléna zmíněných úřadů jsou nejdůležitější součástí této části městské správy. Dochovány jsou téměř v kompletní řadě od roku 1945. V těchto zápisech se průřezově odrážejí dějiny Prahy ve světle usnesení jejích zastupitelských orgánů. Nejnovější část těchto zápisů (po roce 1993) je pořizována též v digitální formě a částečně je zpřístupněna na síti Internet – viz Volené orgány hlavního města Prahy.

Zápisy komisí 1945–1989. Tento soubor obsahuje výběrově až torzovitě dochované zápisy jednotlivých komisí z různých časových období. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

Porady vedoucích funkcionářů 1966–1986. Navazují na výše psané zápisy, zde se „předjednávaly" záležitosti pro usnesení rady a pléna.

Kancelář primátora 1966–1986. Je tvořena převážně reprezentační korespondencí hlavy města, a to převážně výběrově.

Odbor kultury 1970–1985. Spisy, které nejsou dochovány v úplnosti, odrážejí působnost odboru kultury v různých obdobích jeho existence. Najdeme tu dokumenty týkající kulturních institucí i jednotlivých kulturních akcí, spisy týkající se ochrany kulturních hodnot a přírody, povolení vývozu uměleckých předmětů, stavební spisy a plány, dokumentaci pomníků a pamětních desek, tiskovou agendu, cestovní ruch a zahraniční styky a konečně i majetkové a hospodářské agendy týkající se kultury. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

Odbor finanční (1931) 1945–1992. Agenda odboru spočívající zejména v „hospodaření s národním majetkem" (ovšem ve druhé instanci – prvoinstančně ji řešily Obvodní národní výbory) zahrnuje, inventarizaci majetku, rodinné domky, odúmrti a dědictví, čekatelské domky, uvolňování vkladů, dále pak dohlídky a porady s ONV 1–10, revizní a účetní oddělení. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

  • Samostatně je zpracována agendy válečných škod – Odbor finanční, majetkoprávní oddělení - agenda Válečné škody, (1900) 1938–1967. Zahrnuje zejména přihlášky (žádosti o nahrazování) škod způsobených v souvislosti s druhou světovou válkou (tento fond byl zasažen povodněmi a je částečně nepřístupný).


Referát pro národní správu majetku a následující agendy 1945–1949 (1969). Jádrem spisů jsou agendy referátu pro národní správu majetku z let 1945–1949, doplněné o písemnosti, které pokračovaly v této agendě po jeho zrušení pod hlavičkou hospodářského referátu a později majetkového oddělení finančního odboru. Nejdůležitější součástí jsou národní správy a konfiskace nemovitostí (z let 1945–1949 řazeno dle čísel popisných, po roce 1949 dle abecedy), dále pak zde nalezneme spisy týkající se živností a movitostí. Z pozdější doby pak zejména agenda týkající se hospodaření a nakládání s již konfiskovaným nemovitým majetkem. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

Odbor vnitřních věcí. Součástí fondu jsou i písemnosti bývalého policejního ředitelství, jehož některé pravomoci přešly po druhé světové válce na tento odbor. Jedná se např. o povolování divadelních představení nebo o velmi významný ucelený soubor – tzv. spolkový katastr, tj. evidence spolků z let 1766–1966 existujících přibližně na území Velké Prahy. Jeho jednotlivé části jsou zpracovány samostatně:

  • Odbor vnitřních věcí (1898) 1945–1991. Základní část spisů tohoto odboru zahrnuje „vnitřní" agendy (bezpečnostní, spolková a tisková agenda; volby; soudci; matriční věci; sčítání lidu; číslování domů, názvy ulic a územní organizace; státní a čestná občanství; civilní ochrana a vojenská agenda). Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.
  • Referát III. pro vnitřní věci a bezpečnost. Agendy týkající se povolování kulturních a sportovních akcí (koncerty, módní přehlídky, přednášky, průvody) a licencí (pro taneční mistry, kabarety, bookmakery). Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.
  • Spolkový katastr – katastr spolků. Úřední evidence cca 18 000 vedená původně policejním ředitelství (1895–1945), posléze odborem vnitřních věcí NVP (1945–1960) a spisy zhruba k 13 000 těchto spolků. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.
  • Dobrovolné organizace. Evidence tzv. dobrovolných organizací, které měly v letech 1953–1990 nahradit spolkový život.
  • Záležitosti divadel, které posléze přešly na referát XII. – viz níže.


Referát XII. pro informace, osvětu a tělesnou výchovu – divadelní oddělení 1851–1957. Jak název napovídá, týká se agenda zejména divadel, okrajově i kabaretů a biografů. Největší část spisů zaujímají povolování ochotnických představení, veřejných sbírek, přednášek a koncertů; povolování a texty divadelních her a v neposlední řadě i divadelní koncesionáře a stálá divadla. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

Referát církevní (1906) 1949–1990. Kromě „běžné agendy" a „různého" obsahuje evidenci státní souhlasů, výuku náboženství a oběžníky; největší část fondu zaujímají personální spisy. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

Stavební odbor (1923) 1946–1986. Nejedná se v pravém smyslu o spisy stavebního odboru, jde spíše o soubor torzovitě dochovaných spisů se stavební tématikou. Fond tvoří agenda stavebních obvodů, územní plánování před vznikem Útvaru hlavního architekta v roce 1962, komise pro výstavbu města, názvy ulic, stavební vývoj obcí, pomníky a pamětní desky atd. Stavební spisy a stavební dokumentace jednotlivých staveb se zde NENACHÁZÍ, neboť mají být po dobu existence stavby uloženy na příslušném stavebním úřadu. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

Vojenský referát (1940) 1945–1948 (1953). Drobný fond zahrnuje organizační věci, pamětní medaile, ubytování vojska, odvody branců, válečné škody, evidence koní a dopravních prostředků, údržbu a zábory budov, přikázání místností atd. Fond je zpracován a je k němu k dispozici pomůcka.

Trestní komise vyšetřovací a nalézací Ústředního národního výboru hl. města Prahy (tzv. „Malý dekret") 1945–1948. Písemnosti komisí, které prováděly řízení podle dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., o stíhání některých provinění proti národní cti. Fond obsahuje cca 55 000 spisů, k nimž je dochována původní abecední kartotéka.


II/ MĚSTSKÁ SPRÁVA NA ÚROVNI OBVODŮ
Spisy obvodních národních výborů jsou zastoupeny ve třech nejdůležitějších správních etapách. Z let 1945–1949 velmi torzovitě dochovanými spisy obvodních rad, z let 1949–1960 spisy z tehdejších šestnácti pražských obvodů a z let 1960–1990 spisy deseti obvodů, jak je známe dodnes. V posledních letech jsou do archivu předávány spisy z období po roce 1990 z jednotlivých městských částí. Jejich nejdůležitější součástí jsou opět zápisy z rady a pléna příslušného obvodního národního výboru, které však nejsou dosud převzaty ze všech obvodních úřadů coby jejich nástupců. Z některých obvodů jsou bohužel dochovány pouze částečně. K některým obvodům jsou zpracovány pomůcky.


III/ MĚSTSKÁ SPRÁVA NA MÍSTNÍ ÚROVNI (obce připojené k Praze po roce 1945)
Z velkého množství obcí (MNV) připojených ku Praze je dochován materiál spíše torzovitě. Následující seznam se dotýká těch fondů obecních úřadů či místních národních výborů, které jsou uspořádány a jejichž materiál je dochován soustavněji. Písemnosti těchto obcí z předchozích období jsou mnohdy uloženy v okresních archivech Praha-východ a Praha-západ.

  • MNV a Obecní úřad Kyje 1870–1983
  • MNV a Obecní úřad Ruzyně 1895–1954
  • MNV Běchovice 1945–1984
  • MNV Slivenec 1957–1983
  • MNV Nebušice1948–1952
  • MNV a Obecní úřad Kolovraty 1935–1985
  • MNV a Obecní úřad Čakovice (1874) 1945–1990 (1996)
  • Obec (město) a MNV Uhříněves (1923–1990).



IV/ Mimo městskou správu stojí některé poválečné fondy, které k ní měly bližší či vzdálenější vazbu.
Fond národní obnovy 1945–1950. Zahrnuje pouze malou část písemností původce fondu, v níž se nacházejí převážně účetní závěrky likvidovaných firem takřka z celého území republiky. Zajímavou součástí fondu je dokumentace – hlavičkové papíry firem, vkladní knížky, pojišťovací smlouvy aj.

Internační tábory Němců 1945–1952. Obsahem fondu jsou dosti nerovnoměrně dochované písemnosti správ internačních táborů, v nichž bylo soustřeďováno německé obyvatelstvo před odsunem. Konkrétně se jedná o tábory: Hagibor, Modřany, Hloubětín, Klecany, Žalov, Strahov, Hostivař a Motol. Fond je uspořádán a je k němu vyhotovena pomůcka.


PŘESAHY DO JINÝCH FONDŮ A SBÍREK
AMP, Komise č. 1 pro zařazování do TNP se sídlem v Praze, 1948–1950.


PŘÍSTUPNOST
Fody již archivně zpracované, tj. fondy uspořádané a inventarizované, jsou (s výjimkou jednotlivin ve špatném fyzickém stavu) přístupné. Neuspořádané, resp. částečně uspořádané fondy jsou do určité míry přístupné s využitím původních evidenčních pomůcek, resp. archivních prozatímních pomůcek. U fondů, kde fyzický stav archiválií i stav jejich zpracování umožňují nahlížení do archiválií, obecně platí, že je možné nahlížet do archiválií starších třiceti let. Tato lhůta se ovšem nevztahuje na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti státních orgánů, což se týká naprosté většiny výše uvedených fondů. Nahlížení do těchto fondů je tak omezeno pouze ustanoveními § 37, odst. 2) a 3) archivního zákona (zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.190/2009 Sb.), dle nichž „do archiválií obsahujících osobní údaje žijící osoby lze nahlížet, nevznesla-li tato osoba písemně námitky", resp. „do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údaje, lze nahlížet jen s předchozím písemným souhlasem této osoby". S ohledem na značně extenzivní definici citlivých osobních údajů v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je pak zřejmé, že nějaké citlivé osobní údaje obsahují téměř všechny spisy ve fondech městské správy, a při nahlížení do nich je tudíž nutno dbát, aby se netýkaly žijících osob, a pokud se snad těchto osob týkají, je nutno si předem získat jejich písemný souhlas.

Archivní katalog Knihovní katalog Sbírka matrik Konference 2024 Konference Online výstavy
Evidence! Europe reflected in Archives PRO-ARK UNESCO Archives Portal Ptejte se knihovny