Archiv hlavního města Prahy

Archiv hlavního města Prahy
Archivní 6, 149 00 Praha 4

Tel. ústředna: 23600 1111
Tel. informační přepážka: 23600 4017
Tel. studovna: 23600 4012
Fax: 23600 7100

Hlavní město Praha

tisk/print

Kulturní a vědecké instituce
Oddělení fondů městských podniků, institucí a fyzických osob
 


O PŮVODCI
viz Vývoj pražské samosprávy, část II–I, kapitola 2.


POPIS FONDŮ
Bohatý kulturní život v Praze dokumentuje v Archivu hl. města Prahy pestrá skupina fondů. Jedná se převážně o dokumenty organizací (či projektů) zřizovaných městem Prahou, například Městské knihovny v Praze, Muzea města Prahy, Výstaviště, Obecního domu a Pražského kulturního střediska, ale i obvodních kulturních domů či Filmového podniku hl. města Prahy, Zoologické a Botanické zahrady hl. města Prahy. V archivu jsou uloženy také fondy některých pražských divadelních scén, mj. Divadla Jiřího Wolkera, Labyrint, Rokoko, Semafor a Minor.


JEDNOTLIVÉ FONDY
Následující seznam je pouze výběr z nejvýznamnějších dochovaných fondů.

Výstaviště (1891) 1949–2000. Výstaviště bylo zřízeno v souvislosti s Jubilejní zemskou výstavou roku 1891, stavbu financoval Zemský výbor v Praze. Od roku 1918 bylo součástí Pražských vzorkových veletrhů. Správa zemského výstaviště byla do roku 1945 podřízena Zemskému úřadu v Praze, v letech 1945–1949 Zemskému národnímu výboru a od listopadu 1949 byla, stále jako státní majetek, podřízena technickému referátu ÚNV HMP. Usnesením rady ÚNV HMP ze dne 20. října 1953 byl zřízen Park kultury a oddechu Julia Fučíka a areál přešel pod městskou správu.
Dokumenty tohoto fondu bohužel doplatily na dobový nedostatek místa v Clam-Gallasově paláci, kde archiv sídlil do roku 1997. Mnohé z materiálů, které byly v průběžných skartačních řízeních vybrány jako archiválie, se při likvidaci Výstaviště v roce 2001 v souvislosti s jeho pronájmem společnosti Incheba do Archivu hl. města Prahy vůbec nedostaly, a pokud se nestane jinak, je nutno je považovat za ztracené či zničené (například v důsledku povodní v roce 2002).
Obsahem fondu jsou vyjma provozních dokumentů (správa objektů, organizace a vnitropodnikové řízení, zápisy z porad, rozbory, korespondence, stavební úpravy, zápisy z kolegia ředitele) souborné zprávy a materiály k akcím, fotodokumentace, propagační materiál, dokumenty k Jubilejní zemské výstavě (brožury, tisky, průvodce výstavou), plány areálu a materiály Všeobecné československé výstavy 1991. Neuspořádáno.

Palác kultury Praha 1978–1995. Objekt, budovaný v letech 1976–1981, je postaven podle projektu architektů Karlíka, Mayera a Vaňka. V minulosti se zde pořádaly masové akce, například sjezdy KSČ. Dnes slouží pod názvem Kongresové centrum Praha k pořádání společenských a kulturních akcí (koncerty, summity).
Dokumenty byly do archivu přebírány zejména po dostavbě nové archivní budovy na Chodovci. Jedná se o organizační písemnosti (směrnice, příkazy ředitele, vnitřní kontrolu, porady vedení), zrušené organizace ROH, SSM a brigády socialistické práce, dokumenty zmocněnce vlády pro výstavbu Paláce kultury, stížnosti, politicko-organizační zabezpečení akcí, některé účetní doklady atd. Neuspořádáno.

Obecní dům Praha 1960–2005. Obecní dům, postavený podle projektu architektů A. Balšánka a O. Polívky, se stal okamžitě po svém dokončení v roce 1912 jedním z center pražského společenského, kulturního i politického života pražské české společnosti a naplnil tak očekávání pražské městské rady. V roce 1955 byl začleněn do zcela nové organizace osvětového typu – Kulturního a osvětového střediska hlavního města Prahy Slovanský dům a Obecní dům (KASSOD), přeměněné roku 1962 na Pražské kulturní středisko (PKS), jehož hlavním posláním se stalo zprostředkování uměleckých a zábavních pořadů. PKS rovněž evidovalo a zaměstnávalo umělce a umělecké soubory, přičemž provádělo tzv. kvalifikační zkoušky. Výše zmíněný fond je registraturou jak PKS, tak vlastního Obecního domu. Po důkladné rekonstrukci v 1994–1997 je Obecní dům v současné době využíván veřejností hlavně jako místo konání výstav a koncertů.
Obsahem fondu je vyjma provozní dokumentace (honorářové smlouvy, evidence produkcí, doklady kvalifikačních zkoušek, korespondence, komplexní rozbory) také dokumentace k rekonstrukci Obecního domu v 90. letech 20. století; z totalitní éry jsou dochovány ideologické konference, umělecko-odborové komise (obojí z 80. let 20. století); součástí fondu jsou také plakáty, plán činnosti, scénáře a spisy k pořadům. Po několika přírůstcích v 70. létech minulého století se větší část dokumentů tohoto fondu dostala do archivu v souvislosti s transformací statutu Obecního domu na akciovou společnost v roce 2005. Součástí fondu je dosud soubor dokumentů Pražského kulturního střediska. Neuspořádáno.

Filmový podnik hlavního města Prahy (1918) 1957–2001. Obsáhlá registratura zrušeného městského podniku obsahuje pasparty a dokumenty zrušených kin a vlastní dokumentaci podniku, tzn. plány práce, plány činnosti, organizace tematických filmových přehlídek apod.

Divadlo Labyrint 1945–1998. Fond obsahuje především materiály přímého předchůdce Divadla Labyrint, jímž bylo Realistické divadlo. Realistické divadlo vzniklo na podzim roku 1945 na půdě Švandova divadla na základě výnosu Zdeňka Nejedlého, tehdejšího ministra kultury, kterým bylo zrušeno divadelní podnikání. Při příležitosti pětasedmdesátin Zdeňka Nejedlého v roce 1953 bylo přejmenováno na Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého. Po rozsáhlé rekonstrukci na počátku 90. let bylo divadlo na krátký čas otevřeno pod novým názvem Labyrint. Avšak již v roce 1997 bylo divadlo znovu uzavřeno a svou činnost opět zahájilo teprve v roce 2002 po další rekonstrukci provedené podle projektu arch. D. Vávry. Po tomto znovuotevření se navrátilo k původnímu názvu – Švandovo divadlo – na počest svého zakladatele, Pavla Švandy ze Semčic. Fond je členěn do cca 3 částí – 1. texty, 2. fotoarchiv, 3. vlastní provoz divadla.

Divadlo Minor [1913]–[1995]. Dokumenty předalo Archivu hl. města Prahy v roce 2007 Divadlo Minor, které je přímým pokračovatelem Ústředního loutkového divadla (založeného v roce 1949).
Ve fondu jsou uloženy materiály týkající se hospodaření a účetnictví divadla, podklady ke hrám, stavební plány domu na Senovážném náměstí, kde divadlo do 90. let 20. století sídlilo, spisový materiál, časopis Amatérská scéna (1976–1981) a téměř kompletní řada časopisu Československý loutkář (z let 1913–1986). Ve fondu jsou rovněž uloženy záznamy některých divadelních představení.

Praha – Evropské město kultury 2000 (1997–2001). Původcem fondu je Nadace Praha – Evropské město kultury 2000. Dokumentace k projektu. Neuspořádáno.


PŘESAHY DO JINÝCH FONDŮ A SBÍREK
AMP, MHMP I., odbor VI. osvětový (1840) 1928–1950.
AMP, MHMP II., referát XII. pro informace, osvětu a tělesnou výchovu – divadelní oddělení 1851–1957.
AMP, MHMP II., odbor kultury 1970–1985.


PŘÍSTUPNOST
Zpracované (inventarizované) fondy jsou přístupné. Nezpracované fondy jsou přístupné, pokud to umožňuje jejich stav dochování a stupeň uspořádání s výjimkou materiálů mladších 30 let, či písemností nepřístupných z důvodů ochrany osobních údajů podle § 37 zákona č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.