Archiv hlavního města Prahy

Archiv hlavního města Prahy
Archivní 6, 149 00 Praha 4

Tel. ústředna: 23600 1111
Tel. informační přepážka: 23600 4017
Tel. studovna: 23600 4012
Fax: 23600 7100

Hlavní město Praha

tisk/print

Heraldická (Rentzova) sbírka 1510–2005
Oddělení historický sbírek a depozit

 

POPIS SBÍRKY
Základ sbírky tvoří soubor shromážděný Františkem Emanuelem Rentzem, který byl dále doplňován během uchovávání sbírky ve Spolku pro dějiny Němců v Čechách (Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen; 1861–1945). Ve sbírce převažuje šlechtická a osobní heraldika (měšťanská a příslušníků církevní hierarchie), v menší míře však zahrnuje také symboly z komunální či církevní sféry (diecézí, kapitul a řeholních institucí).
František Emanuel Rentz (1776–1843) byl vnukem norimberského mědirytce Michala Jindřicha Rentze, který přijal pozvání hraběte Šporka a na jeho panství v Kuksu vychoval četné další mědirytce. Jeho vnuk, žák Ludvíka Kohla, se věnoval již jen kresbě a roku 1800 byl vzhledem ke své kvalifikaci a rozsáhlým znalostem historie, genealogie a heraldiky jmenován posledním přísežným malířem erbů u úřadu desk zemských.
Protějšek sbírky uložené v Archivu hl. města Prahy představuje druhá část původně jednotné Rentzovy sbírky, z níž část v 19. století zakoupili čeští stavové, aby byla posléze uložena v tehdejším Českém zemském archivu (dnes v Národním archivu Praha). Na rozdíl od této části je soubor uložený v Archivu hl. města Prahy tvořen Rentzovými méně výpravnými malbami a černobílými skicami, které jsou ovšem bohatě doplněny tištěnými vyobrazeními erbů. Sbírka byla na počátku devadesátých let 20. století doplněna meziarchivní delimitací o malý zlomek Rentzovy pozůstalosti původně uložené v Archivu Národního muzea, do níž byly přimíšeny některé další heraldické artefakty. Jednalo se především o Rentzovy rukopisné poznámky a náčrtky, dnes pro svou zběžnost a chaotičnost velmi obtížně badatelsky využitelné. V Archivu hl. města Prahy byla a jsou do sbírky ukládána heraldiciaka nezařaditelná do jiných místních fondů či sbírek, například soubor papírových pohřebních štítů shromážděný pravděpodobně již výše zmíněným Spolkem pro dějiny Němců v Čechách a doplněný v roce 2008 o několik kusů delimitovaných z Národní knihovny České republiky, dále barevné litografie historických pečetí, znaků a praporů pražských měst zhotovené A. Wachsmanem dle podkladů městského archiváře Josefa Emlera či písemné podklady, výtvarné návrhy i definitivní verze znaku (a později též praporu) Hlavního města Prahy z let 1927, 1964 a 1991.
Převážnou část sbírky tvoří vyobrazení erbů vystřižená z genealogických, heraldických, kartografických, kalendářních tisků a jiných 16.–19. století; hojné jsou např. frontispisy, exlibris, vyskytují se ale i kolky, viněty, záhlaví úředních písemností apod. Řadu tisků chronologicky zahajuje zatím nejstarší zjištěná jednotlivina sbírky, kterou je kolorovaný dřevoryt zobrazující alegorii římské říše v podobě Ukřižování Krista na pozadí říšského orla se znaky kurfiřtů, jenž byl zhotoven podle předlohy Albrechta Dürera kolem roku 1510. Následují tištěné erbovníky, dochované buď torzovitě, jako například Wappenbüchlein Virgila Solise (Norimberk 1555), nebo v podobě jednotlivých vyobrazení, která byla z knih vystříhána, nalepena na podkladové listy a zařazena do sbírky v abecedním pořadí podle jmen nositelů erbů. Jde především o opakovaná a rozšiřovaná vydání díla Erneurte- und Vermehrtes Wappen-Buch … des Heil. Römischen Reichs … Johanna Siebmachera a jeho pokračovatelů z období od konce třicetileté války do roku 1772 a patrně i některých z dvanácti dodatků vydávaných v letech 1753–1806. Součástí sbírky jsou také vyobrazení z blíže neurčeného francouzského heraldického atlasu z přelomu 18. a 19. století, ve kterém byly použity štočky 23 Renardových tabulí („planches“) „Art Héraldique“, původně vydaných v prvním díle Diderotovy a d´Alembertovy L'Encyclopédie ou Dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des métiers. Další vyobrazení pocházejí ze specializovaného kalendáře pro vyšší kruhy a úřední protokol Durchlauchtigen Welt … Geschichts – Geschlechts Calender, vydávaného po většinu 18. století v Norimberku, dále z díla Conrada Tyroffa Neues Adeliches Wappenwerk (Norimberk, díly vydané v letech 1791–1805), z Schindlerovy Wappen – Gallerie, vydávané ve třicátých letech 19. století ve Vídni, z atlasu Johanna Josefa von Reilly Schauplatz der funf Theile der Welt (Vídeň, 1789–1806) a dalších dosud neurčených tisků.
Z českého prostředí jsou mezi jinými zastoupeny znakové tabule pocházející z díla Trojí popsání, předně Slavného Vjezdu Její Královské Milosti ... MARIAE THERESIAE ... Za druhé: Slibu Dědičné ... Poddanosti ... Za třetí: Královského Korunování v Čechách ... (Praha [1743]) registrátora desk zemských Jana Jindřicha Ramhofského [z Ramhofenu], a Wappentabele vydávané staroměstským tiskařem Františkem Jeřábkem na sklonku 18. století samostatně nebo jako přílohy kalendářů.
Většina erbů vystříhaných z dobových neheraldických tisků zůstává však zatím bez určení. Z maleb se jiné malby než Rentzovy vyskytují vzácně, v naprosté většině jsou anonymní či autorsky neurčené, například dokumentární soubor typologie polských herbů, listy z památníků, výřezy z erbovních rodokmenů, památníků (štambuchů) a jiné dobové malby z 16.–18. století.
 

PŘESAHY DO JINÝCH FONDŮ A SBÍREK
AMP, Sbírka listin (nobilitační a jiné erbovní listiny, znakové vývody a rodokmeny, znakové pečeti).
AMP, jednotlivé cechovní fondy.
AMP, Sbírka medailí.
AMP, Sbírka typářů (pečetidla a razítka s erby v obrazových polích).
Literární archiv Památníku národního písemnictví, Rentz František Emanuel (osobní fond, 1793–1841).
Národní archiv Praha, Sbírka heraldická Renzova, (1500) 1700–1859.


PŘÍSTUPNOST
Zpracovaná část sbírky (přibližně třetina celkového rozsahu) je přístupná pouze v digitálních kopiích na stránkách Archivu hl. města Prahy (viz Archivní katalog).