Archiv hlavního města Prahy

Archiv hlavního města Prahy
Archivní 6, 149 00 Praha 4

Tel. ústředna: 23600 1111
Tel. podatelna: 23600 4017
Tel. studovna: 23600 4012
Fax: 23600 7100

Hlavní město Praha

Justiční správa a soudy

 

Justiční správa a soudy

Oddělení fondů státních orgánů

 

 

Popis fondů

V této široké tematické skupině jsou ve struktuře fondů Archivu hl. města Prahy zahrnuty jednak fondy soudní, jednak fondy ostatních, s justicí více či méně spjatých původců, jimiž jsou: prokuratury (státní zastupitelství), státní arbitráž, veřejní notáři, orgány advokacie (nikoli však klientské spisy jednotlivých advokátů, neboť ty netvoří součást Národního archivního dědictví) i zcela specifická Komise č. 1 pro zařazování do TNP se sídlem v Praze. Působnost původců těchto fondů se vztahovala na území hl. města Prahy (a připojených obcí).

V Archivu hl. města Prahy jsou uloženy písemnosti těch soudů a dalších justičních orgánů, jejichž působnost se vztahovala na území hl. města Prahy (a později připojených obcí) v období od vzniku novodobé justice v polovině 19. století do poloviny sedmdesátých let 20. století. Těmto fondům jsou z praktických důvodů předřazeny (jako tzv. „nepravá priora předbřeznová“) i písemnosti „místních soudů“ (Ortsgerichte) z let 1784–1850, které od bývalých patrimoniálních soudů převzaly roku 1850 nově zřízené okresní soudy Karlín a Smíchov. Horní hranice časového rozsahu v archivu uložených justičních fondů je dána uplynutím skartačních lhůt písemností vybíraných jako archiválie ve skartačním řízení a bude se posouvat až do konce roku 1989 (v případě písemností bývalých státních notářství do konce roku 1992). Všechny novější písemnosti budou – v souladu se zásadami roku 2005 uzavřené dohody o rozdělení předarchivní a archivní péče mezi Státním oblastním archivem v Praze a Archivem hlavního města Prahy po nabytí účinnosti zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů – ukládány do Státního oblastního archivu v Praze.

Písemnosti pražských justičních orgánů byly do Archivu hl. města Prahy přebírány postupně od počátku padesátých let 20. století do současnosti, vesměs v řádném skartačním řízení. Fondy jsou – vzdor částečné torzovitosti zachovaného materiálu v některých případech – jako celek významným pramenem pro poznání dějin pražského civilního i trestního soudnictví. Nadto jsou důležitým pramenem pro historickou demografii či výzkumy biografické a skýtají též řadu možností využití pro regionální dějiny politické, sociální a hospodářské, v neposlední řadě však i pro kulturněhistorický výzkum, např. k dějinám mentalit, či pro studium jazyka (zachycují nesčetné množství přímých řečí příslušníků všech sociálních skupin v obou zemských jazycích). K usnadnění, resp. umožnění badatelského výzkumu v naznačených směrech se přihlíží při archivním zpracování fondů. Vedle tradičního výběru archiválií dle stanovených kritérií je používána (v rámci možností daných stupněm dochovanosti spisového materiálu) např. metoda ponechávání vybraných intaktních „ročníků-vzorků“; zásadně se (žel teprve od počátku devadesátých let 20. století) neskartují spisy pozůstalostní, apod. Vedle hodnoty historického pramene si ovšem písemnosti této skupiny fondů dlouhodobě uchovávají i význam úředních dokladů, dosvědčujících právní poměry v minulosti. Následující přehled fondů justičních orgánů, členěný do dvou hlavních částí, obsahuje stručný popis fondů, z nichž některé jsou pro větší přehlednost ještě sdruženy do podskupin fondů úzce spolu souvisejících.

 

Jednotlivé fondy / skupiny fondů

 

SOUDY

Ortsgerichte, 1784–1850. Původci fondu jsou „místní soudy“, které v rámci patrimoniální správy vykonávaly (z titulu zeměpanské delegace) všeobecnou civilní pravomoc v 1. stolici. V Archivu hl. města Prahy jsou (jako tzv. „nepravá priora předbřeznová“) v rámci soudních fondů uloženy spisy, které od bývalých patrimoniálních soudů – jako svých předchůdců – převzaly roku 1850 nově zřízené okresní soudy Karlín a Smíchov ke své úřední potřebě. Jedná se zejména o pozůstalosti (poručenstva) a spory. Fond dosud není archivně zpracován, a je tudíž – vzhledem k absenci původních evidenčních pomůcek – zatím zcela nepřístupný.

 

Pražské okresní soudy, 1850–1855. Fondy okresních soudů pro Staré Město a Josefov, Nové Město a Vyšehrad, Malou Stranu a Hradčany, které vznikly v rámci nové, od politické správy již plně odloučené organizace státního soudnictví k 1. 7. 1850. Obsahují knihy pomocné evidence a vybrané spisy civilních agend i agendy trestní (přestupkové). Fondy jsou uspořádány a zpřístupněny formou inventářů. Všechny pozůstalostní spisy v těchto fondech obsažené jsou navíc zkatalogizovány, a to i formou počítačové databáze (ca. 4500 záznamů).

 

Pražské okresní (městské delegované) soudy civilní, 1855–1926 (1928). Fondy okresních soudů (s výlučnou pravomocí civilní) pro Malou Stranu a Hradčany (1855–1926), Staré Město, Josefov, Nové Město a Vyšehrad (1855–1883), Staré Město a Josefov (1884–1926), Horní Nové Město (1884–1926), Dolní Nové Město (1896–1926) a Holešovice-Bubny (1905–1928). Obsahují knihy pomocné evidence ke všem civilním agendám a vybrané spisy – v prvé řadě spisy pozůstalostní, dále spisy poručenské (a opatrovnické) a v menší míře, spíše formou ukázek, i spisy o věcech sporných (uznání otcovství, vymáhání dluhů aj.). Fondy jsou uspořádány a zpřístupněny formou inventářů. Všechny pozůstalostní spisy v těchto fondech obsažené jsou navíc zkatalogizovány, a to i formou počítačové databáze (přes 88 000 záznamů).

 

Okresní soud trestní (pro přestupky) v Praze, 1855–1949. Fond jednotného celopražského okresního soudu s výlučnou trestní pravomocí. Obsahuje knihy pomocné evidence (od roku 1871), vybrané spisy prezidiální (od počátku činnosti soudu), vybrané spisy trestní z celého období činnosti soudu, přičemž ročníky 1875, 1885, 1894, 1903 a 1913 byly ponechány jako intaktní „ročníky-vzorky“, a rovněž knihy věznice OST z let 1925–1949. Trestní spisy dokumentují celou škálu soudních přestupků, drobnými krádežemi, potulkou a prostitucí, resp. kuplířstvím počínaje a stíháním přestupků proti zákonům tiskovému, shromažďovacímu a koaličnímu konče. Odrážejí problematiku sociální a politickou, v prvé řadě růst dělnického hnutí, reflektují eskalaci konfliktů nacionálních, projevy antisemitismu i narůstající polarizaci české společnosti v otázce náboženské. Pro období první světové války a krátce po ní je ve spisech mj. zdokumentováno stíhání lichvy, pro období po druhé světové válce spory na ochranu cti (podle zákona č. 108/1933 Sb.) mezi oběťmi poválečné „očisty“ a jejich udavači či politický boj mezi KSČ a demokratickými stranami (zejména v agendě přestupků tiskových). Pro období 1913–1949 je dochována též agenda vyšetřování dopravních nehod. Výběrově za celé období činnosti soudu pak spisy týkající se významných osobností, spolků a institucí; v omezené míře též různé kuriozity. Fond je uspořádán a zpřístupněn formou inventáře.

 

Předměstské okresní soudy, 1850–1926 (1928). Fondy okresních soudů: Smíchov, Karlín, Královské Vinohrady (od roku 1878), Žižkov (od roku 1890), Nusle (od roku 1904), Vršovice (od roku 1904). Obsahují knihy pomocné evidence a vybrané – způsobem v podstatě analogickým s výše uvedenými soudy pražskými – spisy agend civilních i agendy trestní (přestupkové). Knihy těchto fondů jsou uspořádány, spisy však vesměs dosud nezpracovány.

 

Pražské okresní soudy civilní, 1926 (1929)–1949. Fondy okresních soudů civilních pro vnitřní Prahu, Prahu-západ, Prahu-sever, Prahu-východ a Prahu-jih, které vznikly v rámci (na vznik Velké Prahy reagující) reorganizace soudnictví na území hl. města Prahy. Obsahují kompletní řady knih pomocné evidence, spisy prezidiální (v relativní úplnosti dochované pouze pro léta 1944–1949) a velmi kvalitně vybrané spisy civilní agendy sporné i nesporné, vesměs za celé období činnosti původců těchto fondů. Ze sporných věcí se jedná zejména o spory majetkové (zvláště vymáhání dluhů a pohledávek), rozepře o otcovství k nemanželskému dítěti, o určení či opravu hranic nemovitostí, spory z rušené držby, ze smluv nájemních, o výpověď, o odevzdání věci, spory z pozůstalostí aj. V řízení nesporném patřily mezi nejdůležitější: agenda pozůstalostní, poručenská, řízení o zbavení svéprávnosti, adopční, legitimační, od 20. 11. 1945 i řízení k prohlášení za mrtva, dále pak dobrovolné rozvody a rozluky a vyřizování rodinných neshod. V období poválečném pak také spisy týkající se restitucí majetku zabaveného nacisty, v prvé řadě majetku židovského. Tyto fondy jsou částečně uspořádány a zpřístupněny formou dílčích inventářů.

 

Okresní soud exekuční v Praze, 1926–1949. Fond celopražského soudu zřízeného k výlučnému projednávání věcí exekučních, které tak byly (z pragmatických důvodů) vyňaty z pravomoci výše uvedených pražských okresních soudů civilních. Obsah fondu tvoří kompletní řady knih pomocné evidence, vybrané spisy z běžné agendy mobiliárních exekucí (exekuce na svršky a platy) a pokud možno kompletně převzaté spisy týkající se vnucených správ a exekučních dražeb nemovitostí (tedy spisy obsahující odhady a podrobné popisy majetku, roční vyúčtování, přehledy příjmů a výdajů apod.). Z roku 1932 byly archivovány kompletně všechny dochované spisy, jde tedy o „ročník-vzorek“. Fond je uspořádán a zpřístupněn formou inventáře.

 

Okresní soud obchodní (bagatelní) v Praze, 1873–1949. Fond rovněž „specificky pražského“ (tj. – obdobně jako u pražského exekučního soudu – jinde se v Čechách nevyskytujícího) soudu, příslušného v okruhu městských okresních soudů v Praze pro spory z jednání obchodních, jež by jinak patřily do působnosti řádných okresních soudů. Obsahuje knihy pomocné evidence a vybrané spisy. Fond je částečně uspořádán.

 

Soud pro zkoušení cen obuvi v Praze, 1917–1919. Fond unikátně dochovaného (podle PEVA se žádný obdobný fond v rámci českých zemí nevyskytuje) torza spisového materiálu soudu, který vznikl v reakci na tíživou zásobovací situaci ke konci první světové války. Fond je uspořádán a zpřístupněn formou inventáře.

 

Živnostenský soud v Praze, 1900–1931 a Pracovní soud v Praze, 1932–1949. Fondy mimořádných civilních soudů zřízených k projednávání rozepří mezi podnikateli a dělníky (resp. i mezi dělníky téhož závodu navzájem). Obsahují vedle knih pomocné evidence vybrané spisy o rozepřích ve sporech mzdových, ve sporech o nastoupení či zrušení pracovního poměru a o náhradu z toho plynoucí, o výpovědi, vyklizení služebních dělnických bytů či nájemné z nich apod. Fondy jsou částečně uspořádány.

 

Okresní (Lidový) soud civilní v Praze, 1949–1960. Původcem fondu je celopražský, výlučně civilní soud vzniklý v rámci zásadní poúnorové reorganizace soudnictví (zákon „o zlidovění soudnictví“ č. 319/1948 Sb.), který nahradil všechny výše uvedené civilní soudy a jehož působnost se vztahovala jak na území hl. města Prahy, tak na správní obvody ONV Praha-sever, východ a západ. Fond je ještě „otevřený“, neboť dosud nebyly do archivní péče převzaty původní evidenční pomůcky (vyjma rejstříků k věcem exekučním) a dále spisy pozůstalostní, poručenské a opatrovnické a k řízení o prohlášení za mrtvého, jejichž skartační lhůty činí 50, resp. 75 let. Je třeba rovněž poznamenat, že přebírání i archivní zpracování fondu bylo bohužel vážně narušeno povodní v roce 2002, která zaplavila zhruba polovinu spisů a většinu knih pomocné evidence i původních kartoték uložených v Centrální spisovně Městského soudu v Praze, včetně zde uložených spisů a evidenčních pomůcek uvedeného původce, a jejíž následky, tj. škody na celistvosti a na fyzickém stavu písemností, se přes veškerou snahu nepodařilo zcela odčinit.

Fond tedy v současnosti obsahuje v prvé řadě vybrané spisy agendy „C“ (sporné věci občanské), z nichž ročník 1955 byl převzat kompletně jako „ročník-vzorek“, u ostatních ročníků pak byly kompletně přebírány spisy obsahující spory o uznání otcovství. Z dalších „podagend“ spisů „C“ byly výběrově převzaty zejména spisy rozvodové, spory o placení výživného, projednávání soudních výpovědí z bytů a nebytových prostor, vymáhání dluhů a pohledávek, spory majetkové o velké hodnoty a takové pře, kde jednu ze stran představovala státní instituce či organizace, dále pak spory týkající se významných, resp. známých osobností a různé kuriozity. Výběrově (pro rok 1955 kompletně) jsou ve fondu obsaženy též spisy agendy „Nc“ (spisy všeobecného rejstříku), z nichž největší část představuje pokračující agenda restitucí majetku zabaveného nacisty, v prvé řadě majetku židovského. Kompletně pak byly archivovány všechny dochované spisy „Nc“ týkající se adopcí. Z agendy věcí exekučních („E“) jsou dochovány vybrané spisy z let 1949–1954 a všechny rejstříky za celé období 1949–1960. Fond je částečně uspořádán.

 

Okresní (Lidový) soud trestní v Praze, 1949–1960. Původcem fondu je celopražský, výlučně trestní soud (způsobem vzniku a obvodem působnosti analogický svému civilnímu protějšku), který v obvodu své působnosti projednával v první instanci veškeré trestné činy, včetně tzv. trestných činů proti republice, s výjimkou těch, které byly vyňaty z pravomoci řádných soudů a přikázány Státnímu soudu (tj. delikty s trestními sazbami nad 10 let odnětí svobody), resp. od 1. 1. 1953 prvoinstančně Krajskému soudu v Praze. Fond obsahuje evidenční pomůcky a vybrané trestní spisy (zejména agendy „T“ – věci trestní a doplňkově i „Nt“ – věci všeobecné), přičemž spisy se člení na dvě hlavní části:

1) Spisy ročníků 1949–1951, které byly do archivu převzaty před listopadem 1989. U těchto ročníků byly spisy týkající se běžných kriminálních deliktů převzaty výběrově, kdežto spisy týkající se „politických“ trestných činů, tj. činů stíhaných dle zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, resp. od 1. 8. 1950 podle hlavy prvé zvláštní části nového trestního zákona č. 86/1950 Sb. (trestné činy proti republice), byly převzaty kompletně, a tvoří zde tak zhruba polovinu všech převzatých případů. Kompletně převzaty byly také de iure hospodářské, de facto mnohdy rovněž politické delikty, jako černý obchod či ohrožení zásobování.

2) Spisy ročníků 1952–1960, které byly převzaty až po dokončení soudních rehabilitací podle zákona č. 119/1990 Sb. U těchto ročníků byly spisy podléhající rehabilitaci (dle prováděcího pokynu ministerstva spravedlnosti) vyjmuty z původních spisových řad a priorovány k novým spisům „Rt“. Pro toto období jsou tak v našem fondu obsaženy „pouze“ spisy týkající se kriminálních deliktů, o rehabilitovaných případech „politických“ jsou k dispozici alespoň záznamy v rejstřících. Z trestních spisů „nepolitických“, tj. obecně kriminálních, byly archivovány všechny případy, v nichž soud vynesl nepodmíněný trest odnětí svobody od 2 let výše, jmenovitě všechny případy vraždy, znásilnění, loupeže, pohlavního zneužití, těžkého ublížení na zdraví a dalších závažných trestných činů. Ostatní případy byly přebírány výběrově, přičemž obsah zhruba třetiny všech převzatých spisů tvoří trestné činy majetkové, zejména rozkrádání národního majetku, krádež, zpronevěra a podvod. Vybírány byly též spisy týkající se významných, resp. známých osobností a v omezené míře i různé kuriozity. Ročník 1955 byl převzat kompletně jako vzorek.

Fond je částečně uspořádán; písemnosti z let 1949–1951 jsou evidovány formou inventárního soupisu.

 

Místní lidové soudy v Praze 1961–1969. Specifický produkt nové socialistické soudní organizace. Zřizovány byly v obcích (nad 3000 obyvatel) a na pracovištích (velkých závodech), jakožto orgány pracujících, k projednávání provinění (proti majetku v socialistickém i osobním vlastnictví, proti socialistickému soužití, rodinným vztahům, proti zájmům socialistického hospodářství, pracovní kázní ad.) a jednoduchých majetkových sporů. Fond obsahuje vybrané spisy místních lidových soudů Praha 3, Praha 4, Praha 7 a podniků: Tesla Strašnice, ČKD Polovodiče, Vozovna Pankrác, Plynárna Klementa Gottwalda v Praze 4, OSP Praha 4, Pramen Praha 4 a Praha 7 - Jatky. Fond dosud není archivně zpracován.

 

Městský soud v Praze, 1960–1975 (1989). Původcem fondu je Městský soud v Praze, který vznikl v rámci nové územní reorganizace soudů (odpovídající novému územnímu uspořádání státu) pro samostatnou územní jednotku hlavního města Prahy o deseti obvodech. Zřízen byl vyčleněním z obvodu Krajského soudu v Praze a na jeho úrovni, s účinností od 1. 4. 1960. Fond je ještě „otevřený“ a obsahuje pouze doposud převzaté písemnosti tohoto soudu, tj. prvoinstanční trestní spisy agendy „T“ z let 1960–1975 a agendy „Tr“ (soudní rehabilitace dle zákona č. 82/1968 Sb.) z let 1968–1972. Vzhledem k závažnosti případů projednávaných Městským soudem v Praze v první instanci (mezi nimi trestných činů proti republice, na něž zákon stanovil dolní hranici trestu odnětí svobody nejméně 5 let) jsou do archivu přebírány všechny dochované spisy agendy „T“ (vyjma ovšem těch, které byly při rehabilitačním řízení podle zákona č. 119/1990 Sb. priorovány k novým spisům „Rt“); stejně tak i všechny dochované rehabilitační spisy „Tr“, které jsou unikátním dokladem poúnorových soudních represí, v nichž komunistický režim porušoval i své vlastní zákony. Nutno bohužel poznamenat, že přebírání a tím i následné archivní zpracování fondu bylo rovněž vážně narušeno povodní v roce 2002 (srov. zmínku výše u písemností Okresního (Lidového) soud civilního v Praze, 1949–1960). Fond dosud není archivně zpracován.

 

Obvodní soudy pro Prahu 1–10, 1960–1973 (1989). Původci těchto deseti fondů jsou pražské obvodní soudy zřízené současně s výše zmíněným Městským soudem v Praze v rámci nové územní organizace a působící pro jednotlivé pražské obvody na úrovni soudů okresních, s účinností od 1. 4. 1960. Fondy jsou ještě „otevřené“ a obsahují pouze doposud převzaté písemnosti těchto původců, tj. vybrané písemnosti civilních i trestních agend. I jejich přebírání a následné archivní zpracování bylo bohužel vážně narušeno povodní v roce 2002 (srov. zmínku výše), resp. u OS pro Prahu 1 krajně nevhodným uložením části spisového materiálu, v jehož důsledku došlo k nevratnému fyzickému poškození některých trestních spisů.

Z civilních (občanskoprávních) agend jsou ve fondech obsaženy spisy agendy „C“ (sporné věci občanské) z let 1960–1973, z nichž ročník 1965 byl převzat kompletně jako „ročník-vzorek“, u ostatních ročníků pak byly kompletně přebírány spisy obsahující spory o uznání otcovství. Výběrově byly převzaty zejména spisy rozvodové, spory o placení výživného, projednávání soudních výpovědí z bytů a nebytových prostor, vymáhání dluhů a pohledávek, spory majetkové o velké hodnoty a takové spory, kde jednu ze stran tvořila státní instituce či organizace, dále pak spory týkající se významných, resp. známých osobností a různé kuriozity. Z ostatních civilních agend byly výběrově převzaty spisy exekuční („E“) OS pro Prahu 1 (k těm i nekompletní rejstříky) a OS pro Prahu 10, z let 1960–1983; z ostatních soudů, jejichž exekuční písemnosti byly povodní poškozeny téměř bez výjimky, je v archivu uložena jen část vybraných spisů „E“ OS pro Prahu 2 z let 1961–1965.

Z trestních agend byly doposud do archivu převzaty vybrané spisy agendy „T“ (věci trestní) všech uvedených původců z let 1960–1973 a výběrově též spisy přečinové agendy „Ta“ (odděleně vedené od roku 1969) z let 1969–1973. Z dochovaných spisů „T“ byly kompletně, jako vzorky, přebírány ročníky 1963 a 1972 všech deseti soudů. Bohužel se již ve spisových řadách vesměs nenacházely spisy týkající se tzv. trestných činů proti republice podle hlavy první zvláštní části trestního zákona, jakož i dalších trestných činů spadajících pod ustanovení zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, neboť tyto spisy byly zpravidla při rehabilitačním řízení vyjmuty z původních spisových řad a priorovány k novým spisům „Rt“. Přesto se mezi převzatými spisy nacházejí i výjimky potvrzující pravidlo, jako např. spis z velkého politického procesu s novinářem Jiřím Ledererem z počátku sedmdesátých let 20. století (OS Praha 1). Z deliktů obecně kriminálních byly archivovány všechny případy, v nichž soud vynesl nepodmíněný trest odnětí svobody od 2 let výše (mezi nimi i několik vražd, řada znásilnění a dalších závažných trestných činů), ostatní pak výběrově. Mezi výběrově převzatými trestnými činy hospodářskými dominuje rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, následované nedovoleným podnikáním. Výběrově podchycovaným deliktem bylo i příživnictví, zahrnující mj. ženskou (ale i mužskou) prostituci. U OS pro Prahu 1 bylo soustředěno vyšetřování dopravních nehod z celé Prahy. Výběrově byly ode všech soudů převzaty též trestní spisy týkající se významných, resp. známých osobností a různé kuriozity.

Fondy dosud nejsou archivně zpracovány.

 

OSTATNÍ JUSTIČNÍ ORGÁNY

Okresní prokuratura v Praze, 1949–1956. Původce fondu vznikl současně s Okresním soudem trestním v Praze (viz výše) – jako úřad veřejné žaloby první instance v obvodu jeho působnosti; od roku 1953 byl nadán i kompetencemi všeobecného dozoru nad dodržováním zákonnosti (předtím jen dozor nad trestním řízením). Do Archivu hl. města Prahy byly převzaty všechny dochované evidenční pomůcky a výběrově spisy všech agend tohoto původce. Jádrem fondu jsou písemnosti agendy „Pt“ (trestní věci, v nichž prokurátor podal žalobu) a „Pv“ (trestní dozor v ostatních věcech, deníky vyšetřovatele prokuratury). Při jejich výběru byl kladen důraz zejména na spisy týkající se „politických“ deliktů, včetně řízení proti emigrantům (většina úkonů tohoto řízení byla od roku 1950 v kompetenci prokuratury), dále závažných násilných trestných činů proti osobám, jako je vražda, loupež, znásilnění či těžké ublížení na zdraví, deliktů mravnostního rázu, některých trestných činů hospodářských a obecně pak všech deliktů trestaných odnětím svobody na více než 1 rok nepodmíněně. Kompletně byly převzaty spisy agendy dohledu ve věcech tiskových, obsahující vždy exempláře zabavených tiskovin (periodik)! Výběrově převzaté spisy netrestních agend se v převážné míře týkají podezřelých úmrtí osob, zejména sebevražd (v rámci agendy všeobecného rejstříku „Pn“). Tento základ fondu byl pak roku 2003 ještě doplněn kompletním převzetím všech spisů tohoto původce, které byly dříve u prokuratury vedeny jako utajované. Vedle některých správních spisů („Spr“) to byly zejména spisy agend „Pt“ a „Pv“, které byly svého času označeny za tajné a jako takové vyňaty z jednotné řady spisů a uloženy odděleně ve zvláštní spisovně. Fond je tak nejen důležitým doplňkem paralelně vedených písemností soudních, ale i sám o sobě cenným historickým pramenem. Fond je částečně uspořádán; bývalé utajované spisy jsou evidovány formou inventárního soupisu.

 

Obvodní prokuratury pro Prahu I–XVI, 1957–1960. Sdružený fond dvanácti původců, vzniklých v rámci reorganizace pražské prokuratury na základě nového zákona o prokuratuře č. 65/1956 Sb., s účinností od 1. 1. 1957. Agenda dosavadní Okresní prokuratury v Praze byla k tomuto datu decentralizována do dvanácti obvodních prokuratur pro (tehdy ještě) šestnáct pražských územních obvodů (působnost čtyř z těchto obvodních prokuratur se vztahovala na dva městské obvody zároveň). Současně byla zřízena i Městská prokuratura v Praze, a to jako těmto obvodním prokuraturám nadřízený, druhoinstanční orgán. Obsah fondu těchto původců tvoří zejména knihy pomocné evidence, včetně správních deníků („Spr“), rejstříků k agendám dozoru v trestním řízení („Pv“), dozoru občanskosoudního („Pc“) a dozoru všeobecného („Pd“) i všeobecných rejstříků věcí jinam nepatřících („Pn“). Přebírání a tím i následné archivní zpracování písemností těchto původců bylo bohužel také vážně narušeno povodní v roce 2002, v jejímž důsledku došlo k fyzickému poškození, resp. zániku části evidenčních pomůcek i spisů. Spisy se v minulosti (v roce 1975) navíc staly do značné míry obětí neuvážené skartace. Jádrem dochovaných spisů jsou tak nyní spisy agend „Spr“, „Pv“ a „Pn“, které byly u prokuratury vedeny jako utajované, separátně uloženy a následně archivem kompletně roku 2003 převzaty – spolu s utajovanými spisy bývalé Okresní prokuratury v Praze (viz výše). Fond dosud není archivně zpracován.

 

Městská prokuratura v Praze, 1957–1975 (1989). Vznikla v rámci výše zmíněné reorganizace pražské prokuratury k 1. 1. 1957 a působila na úrovni prokuratury krajské, tedy jako orgán druhé instance. Podléhalo jí všech dvanáct, resp. od 1. 4. 1960 deset pražských obvodních prokuratur. Přebírání a tím i následné archivní zpracování písemností tohoto původce bylo bohužel také vážně narušeno povodní v roce 2002, která zapříčinila škody na celistvosti a na fyzickém stavu písemností. Fond je ještě „otevřený“ a obsahuje pouze doposud převzaté písemnosti této prokuratury. Z evidenčních pomůcek tedy jen rejstříky dozoru občanskosoudního („Kc“) a všeobecného („Kd“) z let 1957–1964. Z dochovaných spisů pak výběrově převzaté spisy z období let 1957–1975, zejména spisy správní („Spr“), spisy netrestních agend („Kc“, „Kd“, „Kn“), spisy odvolací, druhoinstanční („Kpt“), spisy dozoru v trestním řízení („Kv“) a spisy vyšetřovacích agend („Vk“ a „Vkn“). Fond dosud není archivně zpracován.

 

Obvodní prokuratury pro Prahu 1–10, 1960–1976 (1989). Původci těchto deseti fondů jsou pražské obvodní prokuratury zřízené s účinností od 1. 4. 1960 a působící pro jednotlivé pražské obvody na úrovni prokuratur okresních. Vznikly v souvislosti s novým územním členěním státu, v podstatě redukcí původního počtu dvanácti pražských obvodních prokuratur působících na této úrovni již od roku 1957 (viz výše). Fondy jsou ještě „otevřené“ a obsahují pouze doposud převzaté písemnosti těchto původců z období let 1960–1976. I jejich přebírání a tím i následné archivní zpracování bylo bohužel vážně narušeno povodní v roce 2002, v jejímž důsledku došlo k fyzickému poškození, resp. úplnému zániku části spisů i evidenčních pomůcek. V rámci záchranné akce při povodni byla do archivu převzata část rejstříků (resp. seznamů jmen) agend „Pv“, „Pn“, „Pc“, „Pd“ a „Spr“ z uvedeného období. U spisů byl vesměs prováděn řádný archivní výběr, s následným převzetím vybraných spisů správních („Spr“), spisů dozoru v trestním řízení („Pv“), spisů vyšetřovací agendy („Vp“) a spisů netrestních agend („Pn“ – věci všeobecného rejstříku, „Pc“ – věci občanskosoudního dozoru, „Pd“ – věci všeobecného dozoru). Při výběru z trestních agend („Pv“, „Vp“) byl přitom kladen důraz zejména na spisy týkající se „politických“ deliktů, závažných násilných trestných činů proti osobám, jako je vražda, loupež, znásilnění či ublížení na zdraví, ale i neúmyslných deliktů, kdy došlo k úmrtí osob, dále deliktů mravnostního rázu, některých trestných činů hospodářských, zejména spekulace, a obecně pak všech deliktů trestaných odnětím svobody na více než 1 rok nepodmíněně. Při výběru z netrestních agend byly uschovávány zejména spisy týkající se podezřelých úmrtí osob, zejména sebevražd, pracovních úrazů, velkých škod na veřejném majetku, prověrek vůči orgánům bytových družstev, státní správy, ale i prokuratury samé, stížností občanů a porušování pravidel občanského soužití, vyklízení bytů, zbavení svéprávnosti a zahlazování odsouzení. Výběrově podchycovanými jevy byly též majetkové přesuny související s vyvlastňováním a zasahování prokuratury do dědických řízení vztahujících se k osobám žijícím v exilu. Fondy dosud nejsou archivně zpracovány.

 

Státní arbitráž pro hl. město Prahu, 1950–1971 (1991). Obsahem fondu jsou – vedle evidenčních pomůcek dochovaných pouze do roku 1967 – zejména vybrané spisy týkající se projednávání sporů mezi hospodářskými organizacemi z let 1951–1971, od roku 1967 včetně projednávání sporů, při nichž jednou ze stran byla organizace pověřená prováděním zahraničního obchodu. Spisy z let 1972–1984 byly na půdě státní arbitráže neoprávněně skartovány a spisy z let 1985–1991 byly převzaty nástupnickým Krajským soudem obchodním v Praze. Fond je uspořádán a zpřístupněn formou inventáře.

 

Městské sdružení advokátů v Praze, 1957–1990. Obsah fondu tvoří písemnosti převzaté roku 1990 Archivem hl. města Prahy od Likvidační komise (s novým zákonem o advokacii zaniklého) Městského sdružení advokátů v Praze, a to jednak kompletně převzaté utajované písemnosti, jednak výběrově převzaté písemnosti administrativní. Fond je uspořádán a zpřístupněn formou inventáře. Součástí fondu nejsou a být ani nemohou tzv. klientské spisy jednotlivých advokátů, neboť tyto spisy nejsou součástí Národního archivního dědictví a jako takové nepodléhají archivnímu (ani jakémukoliv jinému) dohledu.

 

Notáři Praha, 1850–1951. Fond je tvořen písemnostmi bývalých pražských veřejných notářů (s výjimkou dosud – s ohledem na skartační lhůty – nepřevzatých spisů notářských, jimiž byla sepsána poslední vůle, resp. vlastnoručních, u notáře uložených závětí). Základem tohoto fondu jsou notářské rejstříky (knihy, do nichž notáři zaznamenávali v chronologické řadě všechny spisy, označené čísly jdoucími za sebou v nepřetržité řadě od zahájení do ukončení činnosti notáře v určitém obvodu) a indexy k těmto rejstříkům; v menší míře pak pomocné notářské knihy: knihy směnečných protestů, seznamy testátorů a svatebních smluv, depozitní knihy. Spisy byly převzaty výběrově, s výjimkou legalizačních protokolů, které byly hromadně vyřazeny. K fondu je přiřazena sbírka notářských typářů. Fond je uspořádán a zpřístupněn formou inventáře.

 

Komise č. 1 pro zařazování do TNP se sídlem v Praze, 1948–1950. Specifický orgán, který vznikl na základě zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce, a působil pro územní obvod hl. města Prahy. Jádrem fondu jsou spisy týkající se „řádného“ zařazování osob do TNP a dále spisy o „mimořádném“ hromadném internování občanů z řad tzv. buržoazie v rámci „akce T-43“. Odděleně jsou uloženy i spisy týkající se občanů (zejména bývalých důstojníků armády) zařazených do TNP Mírov. Ke spisům jsou dochovány původní abecední kartotéky. Fond dosud není archivně zpracován.

 

Přesahy do jiných sbírek a fondů

S agendou místních soudů (tzv. Ortsgerichte) související patrimoniální knihy pro území připojené k Praze zákonem z roku 1920 se nacházejí ve Sbírce rukopisů Archivu hl. města Prahy. Další materiály vztahující se k místním soudům jsou uloženy ve Státním oblastním archivu Praha (archivy jednotlivých velkostatků, např. Klecany, Roztoky, Statenice ad. a fond Administrace nadačních statků Tuchoměřice).

 

Přístupnost

Fondy již archivně zpracované, tj. fondy uspořádané a inventarizované, jsou (s výjimkou jednotlivin ve špatném fyzickém stavu) přístupné. Neuspořádané, resp. částečně uspořádané fondy jsou do určité míry přístupné s využitím původních evidenčních pomůcek, resp. archivních prozatímních pomůcek.

U fondů, kde fyzický stav archiválií i stav jejich zpracování umožňují nahlížení do archiválií, obecně platí, že je možné nahlížet do archiválií starších třiceti let. Tato klauzurní lhůta se ovšem nevztahuje na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti státních orgánů, což se týká naprosté většiny výše uvedených fondů justičních orgánů. Nahlížení do těchto fondů je tak omezeno pouze ustanoveními § 37, odst. 2) a 3) archivního zákona (zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.190/2009 Sb.), dle nichž „do archiválií obsahujících osobní údaje žijící osoby lze nahlížet, nevznesla-li tato osoba písemně námitky“, resp. „do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údaje, lze nahlížet jen s předchozím písemným souhlasem této osoby“. S ohledem na značně extenzivní definici citlivých osobních údajů v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je pak zřejmé, že nějaké citlivé osobní údaje obsahují téměř všechny spisy ve fondech justičních orgánů, a při nahlížení do nich je tudíž nutno dbát, aby se netýkaly žijících osob, a pokud se snad těchto osob týkají, je nutno si předem získat jejich písemný souhlas.