Vystoupení by mělo přinést zamyšlení nad otázkou možností i mezí osvícenských reforem na příkladě reformy "hrdelní" justice v habsburských dominiích (včetně Toskánska a Lombardie), která přinesla přehodnocení nejen raně novověké politiky kriminální, ale i sociální. Výsledkem byly první evropské trestní zákoníky "moderního" typu (Toskánsko, 1786, "Rakousko" 1787, nerealizovaný návrh pro Lombardii 1792), které usilovaly o realizaci reformních návrhů mj. na základě kritického spisu Cesare Beccarii O zločinech a trestech (Livorno, 1764) a v souladu s osvícenskými ideály humanizace a liberalizace, s myšlenkami nápravy a převýchovy v rámci nové, "spravedlivé" společnosti. Přesto, že představují pravděpodobně nejvýznamnější legislativní texty osvícenského období, jejich přílišný radikalismus poznamenaný osvícenským humanistickým optimismem i vírou ve všemohoucnost lidského rozumu, svobody a vůle ovšem narazil na meze sociální reality (komplikované revolučním a válečným stavem v Evropě) a nutně vedl ke kritice osvícenských ideálů a k vypracování pragmatičtějších trestních kodexů (na počátku 19. století), na nichž v podstatě z velké části stojí i dnešní trestní justice.
Chci reagovat, mám dotaz