Saský vpád roku 1631 a následné obsazení Prahy představovalo pro obyvatele pražských měst nepochybně radikální zásah. Přítomnost nejen saských vojáků, ale zejména českých pobělohorských exulantů znamenala ohrožení tehdejších politických, společenských a náboženských poměrů v Praze a následně i v celém Českém království. Ve svém příspěvku se pokusím vysvětlit, jak se Pražané vyrovnali s nastalou situací, jaký byl jejich postoj k Sasům a k exulantům, případně jaký byl postoj Sasů k Pražanům a navrátivším se exulantům. Na příkladě Prahy je možné ukázat, že cíle a plány saského kurfiřta Jana Jiřího I. a Jindřicha Matyáše hraběte z Thurnu a Valsassiny byly zcela odlišné.