V současné době jsou zpracovávána data vztahující se k jihlavským, telečským a jindřichohradeckým testamentům na konci 16. století. Zde podávám výsledky studia, které zohledňuje celkem 289 jihlavských testamentů z let 1578-1590, a to s důrazem na metodiku výzkumu.

Analýza rodinných struktur podle znění testamentů dokládá mimo jiné převahu mužských testamentů. Možné důvody té skutečnosti, že testamenty žen tvoří pouhých 28% z celého vzorku testamentů, jsou podány na základě sondy. Zjišťuje, nakolik testátoři ve svých kšaftech uváděli charakter nabytého majetku. Bylo prokázáno, že v naprosté většině se takové zmínky nacházejí v testamentech svobodných osob, především žen.

Analýza vytěžených dat z pohledu historické demografie přináší některé poznatky především kvalitativního rozměru. Zajímavých výsledků je dosaženo rozborem jihlavských testamentů v souvislosti s morovou epidemií roku 1583. Období morových nákaz bylo časem zvýšené mortality často katastrofálních rozměrů s demografickými důsledky pro budoucí populace. Z této příčiny se domnívám, že nárůst počtu testamentů dosahující právě v takových dobách svého maxima za celé sledované období, není pouze projevem přetrvávající atmosféry strachu a ohrožení.

Na tomto předpokladě je zjišťován násobek počtu testamentů v morovém roce 1583 v Jihlavě (2,5) oproti běžnému ročnímu průměru testamentů zde. Výsledek je porovnán a dán do souvislosti se závěry historické demografie.

Dynamika měnícího se množství uzavíraných testamentů podle pohlaví testátorů během celého sledovaného období ukazuje možné souvislosti s vpádem morové epidemie do ulic města Jihlavy. Tento závěr je komparován s poznatky zahraničních autorů o přežívání morové epidemie v poloendemickém stavu v konkrétním městě ještě několik let po výbuchu epidemie.

Na základě porovnání počtu kšaftů podle rodinných stavů testátorů je sledován obrovský nárůst testamentů především u mladých svobodných lidí, hlavně žen.

Druhá oblast zájmu v rámci historické demografie je nahlížena z hlediska sledování početnosti rodin a míry dětské složky v rodinách souvislosti s rozlišením rodinných stavů testátorů. Pro jihlavské testamenty je doložen relativně nízký počet vlastních dětí, jimž testátoři kšaftovali.

Třetím hlediskem, ze kterého je posuzován soubor jihlavských testamentů, je sociotopografie. Dosud nebylo možno stanovit jednoznačné závěry k této otázce z důvodu časově náročného zpracování místopisu Jihlavy. Výsledky analýzy v této práci však podávají přehled o rodinné a sociální situaci pěti testátorů, zároveň s určením místa jejich bydliště v rámci ulice či předměstí.