Část 1. – Vltavské údolí z Barrandovských skal, okolních kopců a břehů

pokračování >>

 

Tehdy nezastavěné vrcholy, obklopující pražskou kotlinu, se přímo nabízely jako stanoviště fotografů. Naši procházku za zmizelou pražskou periférií začneme na známé Barrandovské skále v dnešní jižní pražské čtvrti Hlubočepy. Skála dostala název podle francouzského inženýra a paleontologa Joachima Barranda (1799–1883) krátce po jeho smrti roku 1884, kdy na skálu byla umístěna pamětní deska s jeho jménem (dodnes zřetelně viditelná ze silnice). Tento všestranně vzdělaný vědec zde prováděl průzkum terénu na žádost hraběte Kašpara Šternberka, který v těchto místech zamýšlel postavit koněspřežnou železniční trať do Plzně. Projekt sice nebyl uskutečněn, ale objevením a prozkoumáním zdejších nalezišť zkamenělin získal Barrande celosvětový věhlas.

Následující vybrané fotografie pořídil Antonín Alexander v letech 1926, 1927 a 1934.

 

Pohled na Prokopské a vltavské údolí – s Barrandovské skály k severu a k severovýchodu

foto foto foto foto foto
Z nejvyššího bodu Barrandovské skály jihozápadně nad Barrandovou pamětní deskou fotograf zachytil 4. 4. 1926 v pětidílném panoramatu celou situaci v okruhu od severu k východu – od Prokopského údolí přes Braník. Na prvním snímku zcela vlevo vyčnívá kostelík sv. Prokopa, zbořený v roce 1966. Dále vidíme obnažené skály Prokopského údolí, pod nimi železniční viadukt Buštěhradské dráhy a vesnici Hlubočepy. Nad skalami se prostírají pláně dnešního území Radlic. Na prostřední fotografii se už objevuje Zlíchov s kostelíkem sv. Filipa a Jakuba na skále a konečně vltavské údolí s Braníkem na protějším břehu: branická skála s lomem, kostel sv. Prokopa a na závěr ledárna a Branický pivovar. A mezi nimi jen úhledná políčka a při březích nánosy těženého říčního písku.

 

Pohled na vltavské údolí – z Barrandovské skály k východu

foto foto foto foto
Z téhož dne (4. 4. 1926) pochází Alexanderovo fotografické panorama Vltavského údolí s Braníkem při pohledu se skály kousek nad Barrandovou pamětní deskou. Údolí je zde dnes překlenuto Barrandovským mostem (vybudovaným v letech 1978–1988), který se stal součástí nového městského silničního okruhu, spojujícího výpadovky na Plzeň a na Hradec Králové.

 

Pohled na vltavské údolí – z Barrandovské skály k východu

foto foto
Z místa ležícího poblíž Barrandovských teras fotograf zvěčnil 3. 4. 1926 ve velkém detailu část Braníka s kostelem sv. Prokopa. V popředí brázdí Vltavu pramice přívozu, který fungoval mezi Braníkem a Hlubočepy až do roku 1979. Těsně pod skálou u silnice je zřetelně vidět kapli Panny Marie Bolestné, dlouhá léta zcela zanedbanou a zarostlou vegetací.

 

Pohled na vltavské údolí – z Barrandovské skály k východu

foto foto foto foto foto
Při pořízení dalšího panoramatu fotograf o několik dní později (15. 4. 1926) sledoval údolí ještě dále k jihovýchodu a zachytil na pěti snímcích rozsáhlou oblast pravého břehu Vltavy: zleva Braník (na prostředním snímku s ledárnou a pivovarem), vpravo Hodkovičky a za nimi v pozadí část území dnešních Modřan. Na protějším břehu vidíme prostor Chuchle, Lahovic a v dáli i Zbraslavi (poslední snímek).

pokračování >>