Sbírka listin 1158–2001
Oddělení historických sbírek a depozit

 

POPIS SBÍRKY
Sbírka listin Archivu hl. města Prahy neobsahuje pouze listinný a listový materiál v čistě diplomatickém smyslu, ale také aktový materiál vzešlý z činnosti pražských měst a z nejranějšího období regulovaného magistrátu a také písemnosti příležitostné povahy.


ČLENĚNÍ SBÍRKY
Podle převažující psací látky byl rozdělen na dvě skupiny, listiny pergamenové a listiny papírové:
 
I. PERGAMENOVÉ LISTINY
V původním uspořádání se sbírka pergamenů dělila na čtyři oddělení označené římskými čísly.

• V I. oddělení měla být umístěna privilegia udělená pražským městům římskými a českými panovníky. Přesto se sem vloudily i jiné kusy, např. erbovní listina pro Jakuba Bassewiho z Treyenberka.

• V II. oddělení se nacházela právní pořízení pražských obcí, a dále pořízení jiných právnických a fyzických osob týkající se většinou v nějakém smyslu pražských měst, resp. objektů na jejich území (např. městská vápenice, Andělská zahrada...). Jsou zde uloženy rovněž nobilitační listiny, cechovní privilegia vydávaná panovníkem i jejich vidimy poskytované pražskými obcemi cechům v jiných městech a erbovní vývody.

• Písemnosti III. oddělení jsou psané povětšinou na papíře. Jde o příležitostné listiny, jako jsou čestná občanství, pamětní listy, adresy nebo básně či hudební skladby věnované primátorům nebo Praze. V tomto oddělení jsou uloženy rovněž diplomy, jimiž hlavy evropských států udělují pražskému primátorovi, resp. hl. městu Praze řády.

• Oddělení IV. bylo zřízeno pro památky uložené v budovách, věžích a mostech.

Na počátku 90. let 20. století při zpracovávání dosud neinventovaných archiválií Spolku pro dějiny Němců v Čechách získaných po druhé světové válce byly pro nové přírůstky definice jednotlivých oddělení upraveny. Do I. oddělení byly nově ukládány listiny vydané nejrůznějšími suverény týkající se nějakým způsobem pražských měst. To znamená, že sem byly včleněny také erbovní listiny pro obyvatele pražských měst vydané římskými králi a císaři, ale i papežská breve týkající se pražských kostelů a kaplí či pražských měšťanů. Do II. oddělení nově připadla nepanovnická vydání psaná na pergamenu, která se týkají Prahy, většinou jde o výhostní, výuční a zachovací listy žadatelů o pražské měšťanství, dobré vůle nebo palatinátní udělení erbu a predikátu. Za zmínku stojí jediný známý originál přijetí k erbu. Obsah III. a IV. oddělení zůstal nezměněn. Přidáno bylo V. oddělení pro nepragensiální dokumenty, lhostejno zda panovnické či soukromé. V průběhu poslední dekády 20. století byly do pergamenových listin, především do jejich II. oddělení, delimitovány písemnosti na pergamenu nacházející se ve Sbírce papírových listin a i nadále sem jsou zařazovány nové akvizice.

II. PAPÍROVÉ LISTINY
Papírové listiny se sestávají z pěti (resp. šesti) oddělení.

• V I. oddělení jsou pozůstatky starých spisoven. Jde o zbytky registratur pražských měst z období před rokem 1784, část spisoven spojené Prahy po roce 1784 a písemnosti městských korporací.

• II. oddělení bylo zřízeno po roce 1867 pro originální listiny uchovávané při hlavní městské pokladně. Jedná se o písemnosti týkající se nemovitého městského majetku – výkupy a prodeje pozemků a domů, parcelace, věcná břemena, uznávací činže, vznik Velké Prahy. Až na pozdější jednotliviny zahrnuje období do roku 1946.

• Do III. oddělení byla uložena stará spisovna archivu z let 1851–1925, spisy z let 1926–1945 shořely 8. května 1945 na Staroměstské radnici.

• IV., nejrozsáhlejší, oddělení obsahuje soukromoprávní písemnosti, jež lze rozdělit do několika skupin. V první řadě to jsou písemnosti předkládané žadatelem o udělení městského práva, tj. zachovací, propouštěcí a křestní listy, ověření o udělení městského práva a vykonání městské přísahy a výhosty, v menší míře pak listy výuční, služební a pracovní vysvědčení a neověřené opisy erbovních listin. Další skupinou jsou písemnosti týkající se městských nemovitostí, tj. kupní, postupní a nájemní smlouvy, dlužní (hypoteční) úpisy, kvitance, šlechtické reversy, obstávky majetku, dražby, zvody a výtahy z městských knih o závazcích váznoucích na domě. Poté je třeba se zmínit o testamentech, pozůstalostních inventářích a přípovědích na pozůstalost. Konečně se tu nachází velká skupina řemeslnických cestovních dokladů (fedrovních listů a pasů) z konce 18. a počátku 19. století. Na místa uprázdněná ztrátami na sklonku druhé světové války byly v minulosti neorganicky umístěny pozůstatky archivu záduší P. Marie na Louži a gremia mandlířů a barvířů z první poloviny 19. století.

• V. oddělení je tzv. sbírkové nebo pamětní. Obsahuje nejrůznější písemnosti, které se dostaly do archivu náhodnou cestou.

• Jako zvláštní oddíl je nutno zmínit tzv. Requisita civium, označovaná též jako VI. oddělení papírových listin. Jedná se o dokumenty předkládané při žádosti o měšťanství v letech 1784–1866, tj. obdobné dokumenty jako ve IV. oddělení, ale mladší (v tomto období především křestní listy). Písemnosti jsou zde uloženy chronologicky podle jednotlivých let a uvnitř jednotlivých let pak podle čísel jednacích. Inventář ani kartotéka k nim neexistuje a vyhledávat v nich lze pouze pomocí knih městských práv, v nichž jsou příslušná čísla jednací uvedena in margine.

 
PŘÍSTUPNOST
Pergamenové listiny jsou zpracovány ve formě databáze a s výjimkou poslední fáze delimitace i tištěného inventáře. Papírové listiny jsou postupně inventarizovány; dosud je kompletně zpracované II. oddělení, a to formou databáze s rejstříkovými odkazy především na majitele a čísla katastrální a popisná. Obdobným způsobem se zpracovává oddělení IV. oddělení. I. a V. oddělení jsou zpracována ve formě databáze vycházející z kartoték a přírůstkových seznamů z druhé poloviny 40. let 20. století.
V Archivním katalogu jsou dostupné digitální reprodukce vybraných pergamenových listin (zejména městská privilegia, cechovní listiny, erbovní a nobilitační privilegia) a pečetí papírových listin.