záhlaví Městský archiv jako spolutvůrce nové koncepce českého archivnictví

Dne 27. listopadu 1989 se v ředitelně pražského městského archivu v Clam-Gallasově paláci sešla první legální schůze Historické komise Občanského fóra, rozšířená o zástupce archivářů (zúčastnili se J. Křen, K. Pichlík, P. Seifter, S. Šisler, R. Nový, I. Hlaváček, V. Babička, J. Pešek a V. Ledvinka). Kromě aktuálních otázek záchrany ohrožených dokumentů a zajištění archivů KSČ a bezpečnostních složek byly projednány základní principy nové koncepce českého archivnictví a dohodnut další společný postup historiků a archivářů. Tyto principy (vtělené do koncepčního dokumentu 6. 12. 1989) členové iniciativní skupiny z Clam-Gallasova paláce prosadili na celostátním shromáždění archivářů v pražském Radiopaláci 20. prosince 1989. Nositelem a garantem nové koncepce se stala obnovená Vědecká archivní rada a výkonným orgánem „obrozená" archivní správa Ministerstva vnitra. Archiv hl. města Prahy měl v sedmnáctičlenné Vědecké archivní radě dva zástupce (V. Ledvinku a J. Peška). Přestože vzniklý stav oficiálně potvrdil až nový ministr vnitra (dne 1. 3. 1990), revolučně ustavené archivní orgány zahájily ihned intenzivní kampaň za prosazení požadavků archivářů. Výsledkem byly další veřejné demonstrace archivářů a série návštěv představitelů nové polistopadové  politické reprezentace – premiéra české vlády P. Pitharta a primátora J. Kořána – v pražských archivech.
Současně při městském archivu vznikla nezávislá Komise pro změny názvů veřejných prostranství („místopisná komise"), jejímž předsedou se stal archivář B. Zilynskyj. Její zásluhou živelné změny ideologicky motivovaných názvů veřejných prostranství dostaly jasná pravidla a potřebný organizační rámec.

 

úvod <<  >>

fotogalerie 10
fotogalerie 11
fotogalerie 12
fotogalerie 13