Poslání archivu

Úkolem archivu je shromažďovat, uchovávat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat archiválie za účelem jejich vědeckého, správního, hospodářského a kulturního využití. Činnost archivu  tak v sobě zahrnuje několik složek.

Předarchivní péče a akvizice

Jedním z nejzodpovědnějších úkolů archiváře je předarchivní péče, neboť v rámci tohoto úkonu  rozhoduje, které písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy budou s ohledem na svou  trvalou hodnotu vybrány za archiválie. Výběr archiválií úřední i neúřední povahy se provádí v tzv. skartačním (u subjektů majících povinnost vést spisovou službu) nebo mimo skartační řízení, v jehož průběhu jsou vyřazovány písemnosti pro původce nadále nepotřebné. Původcem rozumíme státní či samosprávný orgán, právnickou nebo fyzickou osobu, z jejíž činnosti daný soubor archiválií vznikl. Územní příslušnost  Archivu hl. města Prahy pro dohled nad výkonem spisové služby je dána zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Archiválie jsou  získávány také koupí či darem, případně jsou archivem přebírány do úschovy.

Evidence a zpracování archiválií

Vybrané dokumenty jsou bezpečně uloženy v moderních depozitářích, jež zajišťují optimální podmínky pro jejich trvalou úschovu. Současně jsou tříděny a evidovány v celostátně vedené databázi PEvA. Zatímco v minulosti převažoval tzv. pertinenční princip, podle něhož byly archiválie na základě věcných znaků řazeny do uměle vytvářených sbírek, dnes jsou fondy převážně tvořeny soubory písemností vzešlými z činnosti jednoho původce (jedná se o tzv. provenienční princip). Samotné zpracování se pak děje pořádáním v souladu s metodikou určenou pro daný typ materiálu a vytvářením archivních pomůcek (prozatímní archivní soupisy, inventáře, katalogy, rejstříky).

Zpřístupňování archiválií

Takto zpracované archiválie jsou zpřístupňovány veřejnosti různými způsoby. Především odborná veřejnost využívá služeb archivní badatelny, jež je výhradním prostorem určeným k nahlížení archiválií. O úspěchu nového trendu otevírání archivů širší veřejnosti však svědčí rostoucí návštěvnost mnoha dalších zájemců, z nichž jmenujme alespoň stále početnější rodopisce. Trvalou oblibu si získaly také výstavy pořádané ve spolupráci s dalšími institucemi. Pravou chloubou archivu je bohatá publikační činnost, jež zahrnuje tři ediční řady (Pražský sborník historický, Documenta Pragensia, Documenta Pragensia Monographia). V neposlední řadě je třeba zmínit výroční konference věnované tematice pražských dějin, na kterých pracovníci archivu společně s dalšími domácími i zahraničními odborníky prezentují svou vědeckou činnost.