Fondy farních archivů 1595–1955
Oddělení historických sbírek a depozit



O PŮVODCI
Farnost (z lat. parrochia) je místní organizační jednotka církve, která většinou patří do určité diecéze či biskupství jak v katolické církvi, tak i u jiných nekatolických vyznání. V některých protestantských církvích se tyto jednotky nazývají farními sbory či náboženskými obcemi. Farnost zpravidla zahrnuje území města nebo jeho části, vesnice nebo několika vesnic a jejími členy jsou všichni věřící, kteří mají na příslušném území trvalé či přechodné bydliště. Statutárním orgánem farnosti je farář, případně administrátor, který je pověřen duchovní správou pro danou oblast a je chápán jako stabilní a řádný správce farnosti. Farář i administrátor mají odpovědnost jak za samotnou náboženskou duchovní činnost (in spiritualibus), tak za ekonomickou správu (in materialibus). Farnost má vždy svůj farní kostel, kde se konají bohoslužby farního společenství, kromě farního kostela mohou být ve farnosti zároveň i další (tzv. filiální) kostely a kaple.
Více viz Vývoj pražské samosprávy (část I.B, kapitola 7).

POPIS FONDŮ

Fondy farních úřadů svěřené do péče Archivu hl. města Prahy obsahují úřední knihy (kromě matrik, které jsou uloženy v samostatné sbírce) a spisový materiál jednotlivých pražských římskokatolických farností. Celkem se jedná o 54 fondů různého rozsahu. Součástí církevních depozit jsou však i písemnosti farností nekatolických (např. pravoslavné církve, sborů Bratrské jednoty baptistů, Českobratrské církve evangelické a Evangelické církve metodistické). Většina fondů byla z jednotlivých far převzata do úschovy Archivem hl. města Prahy v letech 1959–1960. Jazykem zápisů je němčina, latina a čeština. Nejrozsáhlejší a chronologicky souvislejší část materiálů pochází až z 2. poloviny 19. století a z 1. poloviny 20. století.
  Fondy církevní správy deponované v Archivu hl. města Prahy

TYPY PÍSEMNOSTÍ ZASTOUPENÝCH VE FONDECH
V těchto fondech se nejčastěji vyskytuje běžná úřední agenda související s činností farních úřadů v otázkách vlastní duchovní správy jak v knižní podobě (knihy ohlášek bohoslužeb – promulgatio divinorum, knihy funkční – ordo divinorum čili knihy vykonaných bohoslužeb, knihy biřmovaných, knihy změn náboženství, knihy prohlášek snoubenců a snubních protokolů, v hospodářských záležitostech pak knihy persoluční – seznamy odsloužených nadačních mší, knihy nadační, knihy kostelních účtů, knihy kostelních inventářů apod.), tak jako aktový materiál (registraturní pomůcky, různá korespondence, spisy v záležitostech personálních, školních či matričních. Součástí církevních fondů bývají i materiály normativní povahy (zejména knihy opisů a výtahů arcibiskupských patentů a dekretů a konzistoriální kurendy) a také spisový materiál ke stavebním úpravám a opravám církevních objektů (farní i filiální kostely a kaple, farní budovy). Velmi cenným a často využívaným pramenem pro studium místních náboženských poměrů jsou bezesporu pamětní knihy. Tyto pamětní knihy zároveň obsahují zápisy k dobovým církevním, ale i světským celospolečenským událostem a mohou tak být například vhodným materiálem k poznání jejich reflexe z církevních pozic.
Podrobný popis archiválií – viz Písemnosti farních úřadů.

PŘESAHY DO JINÝCH FONDŮ A SBÍREK
Součástí farních archivů bývaly původně také církevní matriky, které nyní tvoří spolu s civilními matrikami samostatnou sbírku (viz Sbírka matrik). Matriční knihy jsou doplněny o spisový materiál, který sloužil jako podklad pro zápisy do nich.


PŘÍSTUPNOST
Zpracované fondy farních úřadů jsou přístupné bez omezení. Elektronické inventární soupisy včetně digitálních reprodukcí farních kronik jsou dostupné v Archivním katalogu. Nezpracované fondy se ke studiu nepůjčují. Případné dotazy k přístupnosti fondů je možné konzultovat se správkyní fondů PhDr. Markétou Růčkovou, Ph.D.; e-mail: Marketa.Ruckova@praha.eu.