Městské podniky
Oddělení městských podniků, institucí a fyzických osob
 

O PŮVODCI
Počátek vývoje městských (resp. obecních) podniků, v moderním slova smyslu, sahá do poloviny 19. století. V návaznosti na rozsáhlé sociální a hospodářské změny, kterými Praha té doby procházela, muselo vedení města reagovat na rostoucí požadavky ze strany modernizace a zkvalitňování života Pražanů.

V roce 1844 bylo započato s plynofikací města a první úsek plynového osvětlení byl zprovozněn již o tři roky později. Roku 1863 byla pro rostoucí spotřebu vybudována nová plynárna, kterou následně doplnily další dvě (1877 koupena smíchovská a v roce 1887 postavena holešovická). Obdobně se rozvíjela také výstavba tramvajových tratí, elektrické sítě a telefonní sítě. Je ovšem nutné připomenout, že všechny tyto projekty v první fázi realizovaly soukromé společnosti (zahraniční i domácí) na základě smluv s městskou radou a až časem došlo k jejich převzetí městem (v případě telefonní sítě převzal koncesi v roce 1893 stát). Administraci takto převzatých podniků obstarával původně přímo magistrát, ale v souvislosti s narůstající agendou byla tato správa z magistrátu časem přenesena na samostatné správní rady.

Vedle modernizace a rozvoje městské infrastruktury muselo město řešit také problematiku hygieny a zásobování. V první řadě bylo nutné zajistit pitnou vodu. Zbudování městské vodárny, o jejímž zřízení bylo rozhodnuto v roce 1875, a úprava starých a výstavba nových vodárenských zařízení v letech 1882-1886 byly pouze dílčí úspěchy v realizaci tohoto úkolu. Dovršením byla až výstavba ústředního vodovodu v letech 1908-1913, který zajistil zásobování Prahy pitnou vodou z Káraného. Naopak splaškový vodovod byl dokončen již roku 1888 a pro jeho správu zřízena kanalizační kancelář. Pro zlepšení hygienické situace ve městě i zajištění jeho zásobování hrálo významnou roli také vybudování ústředních jatek a dobytčího trhu v Holešovicích v letech 1892-1895. Nově měla zásobovací situaci v Praze zlepšit i nová tržnice, jejíž realizace spadá do let 1894-1897.

Třetí skupinu podniků pak tvořila městská požární pojišťovna, založená roku 1864 na krytí výloh za hasičský sbor, a městská spořitelna otevřená o jedenáct let později. Souhrnem všechny uvedené podniky (plynárna, elektrické podniky, jatka, pojišťovna, spořitelna atd.) zaměstnávaly v době bezprostředně před I. světovou válkou téměř 700 osob.

Takto dotvořená organizace obecních podniků zůstala zachována v zásadě až do konce 40. let 20. století. Změna hospodářského i společenského směřování země po únoru 1948 a s ní spojené zestátnění velkého množství větších (soukromých podniků a společností) či menších (živností) subjektů se nevyhnutelně promítlo i do nové koncepce městských podniků. Zatímco některé činnosti striktně převzal stát (bankovnictví, pojišťovnictví), naopak na působnost obcí přešla řada nových úkolů, spojených např. s provozováním stravovacích a ubytovacích zařízení, správou bytového fondu nebo realizací stavebních projektů. V reakci na tuto situaci zřídil tehdejší Ústřední národní výbor hl. m. Prahy v roce 1949 dvanáct komunálních podniků (mezi nimi např. Bytový podnik, Stavební podnik, Dopravní podnik nebo Hotely a restaurace), jejichž počet záhy rozšířil o dva další a zdaleka se nejednalo o konečné číslo. V té době se počet zaměstnanců městských podniků pohyboval řádově kolem 22 000 osob.

Období 50. a částečně i 60. let 20. století je z pohledu vývoje a historie jednotlivých městských podniků poměrně chaotické, a to z důvodu neustálého převádění některých podniků z kompetencí města na stát a zase zpět. V souvislosti s centralizací a decentralizací podnikového řízení je nutné připomenout alespoň rok 1955, kdy došlo k rozdělení celopražského bytového podniku na jednotlivé domovní správy, působící v tehdejších městských obvodech, jako prvního kroku k přenesení některých činností na obvodní národní výbory. Tento trend se pak plně rozvinul zejména po redukci pražských obvodů z 16 na 10 v roce 1960.

K celkové stabilizaci došlo až v druhé polovině 60. let. Většina městských podniků měla v té době status podniku hlavního města Prahy nebo národního podniku hlavního města Prahy a jejich skladba vypadala následovně:

Restaurace a jídelny (RaJ) Praha 1-10 (pouze v Praze 2 pod názvem Hotely a restaurace);
Obvodní podnik bytového hospodářství (OPBH) Praha 1-10;
Obvodní stavební podniky v Praze 2 a v Praze 7;
Obvodní podniky služeb Praha 4, Praha 5, Praha 9 a Praha 10;
Státní statek hl. m. Prahy, národní podnik;
Pražská kanalizace a vodní toky;
Pražské teplárny, podnik hl. m. Prahy;
Pražské cukrárny a sodovkárny, národní podnik;
Československé automobilové opravny (ČSAO), národní podnik hl. m. Prahy;
Československá automobilová doprava (ČSAD), národní podnik hl. m. Prahy;
Pražské restaurace;
Pražské uhelné sklady;
PRAGOPROPAG, podnik hl. m. Prahy;
Pražská tržnice;
Výtahy, podnik hl. m. Prahy;
Kovoslužba, podnik hl. m. Prahy;
Správa veřejného osvětlení hl. m. Prahy;
Elektropodnik hl. m. Prahy;
Dřevozpracující podnik hl. m. Prahy;
Oděvní služba, podnik hl. m. Prahy;
Kožedělný podnik hl. m. Prahy;
Kadeřnictví, podnik hl. m. Prahy;
Pražské lázně, podnik hl. m. Prahy;
Osvobozená domácnost, podnik hl. m. Prahy;
Pohřební služba, podnik hl. m. Prahy;
TOMOS - knihařský a polygrafický podnik;
Úklid, podnik hl. m. Prahy;
Sady, lesy a zahradnictví, podnik hl. m. Prahy;
Sběrné suroviny, národní podnik hl. m. Prahy;
Ústřední sklady, podnik hl. m. Prahy;
Filmový podnik hl. m. Prahy;
Kniha, národní podnik hl. m. Prahy;
Pražský stavební podnik, národní podnik;
Pražské silniční a vodohospodářské stavby (PSVS), národní podnik;
Pražská stavební obnova (PSO), národní podnik;
Dopravní podnik hl. m. Prahy - koncern, kterému podléhalo 12 koncernových podniků (Metro, Autobusy, Pražské komunikace ad.) a účelových organizací (Technická správa komunikací, Metroprojekt ad.).

Změnu přinesl až zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku, který změnil status většiny uvedených podniků na státní podnik zřizovaný hlavním městem Prahou, popř. jejími organizačními složkami. V souvislosti s touto transformací byla většina podniků přejmenována (často se jednalo o kosmetické změny: např. z Obvodních podniků bytového hospodářství se staly Bytové podniky), část podniků pak čekala reorganizace, kdy velké podniky byly rozděleny na řadu menších (to se týkalo např. Pražské stavební obnovy, která byla nahrazena cca deseti novými podniky). Životnost tohoto nového uspořádání byla ale brzy utnuta v návaznosti na události roku 1989. Většina městských podniků byla následně přímo či nepřímo zasažena vlnami restitucí a privatizací a dříve či později se ocitla v likvidaci. V současnosti je někdejší podnikový systém víceméně nahrazen akciovými společnostmi s majetkovou účastí města. 


POPIS FONDŮ
Archiv hlavního města Prahy spravuje několik desítek fondů týkajících se pražských podniků, zejména z období po roce 1948. Nutno ale připomenout, že se striktně jedná jen o podniky městské (resp. obecní nebo komunální), tedy založené nebo zřízené přímo hlavním městem Prahou a jejími organizačními složkami, nikoliv o všechny podniky, které v Praze sídlily.

Dochování historických materiálů jednotlivých podniků ve spravovaných fondech je různorodé, od drobných fragmentů, které spíše převládají, k ucelenějším souborům. Jednak se jedná o důsledek častých administračních změn, kterými pražské podniky od konce 40. let 20. století prošly, jednak padly někdejší podnikové archivy za oběť rozsáhlým vlnám privatizace a následné likvidace podniků v 90. letech 20. století. Systematické přebírání historických materiálů do archivu tak bylo nejen narušeno, ale často i zcela znemožněno.

Z hlediska typologie uložené dokumentace převládají majetkoprávní spisy, které se často jako jediné z likvidací podniků zachovaly. Dále fondy často obsahují zápisy z porad vedení, směrnice a normativy, různé hospodářské rozbory, výkazy a koncepce. V menší míře jsou pak dochovány dokumenty podchycující samostatnou činnost podniků nebo různé ilustrační materiály (podnikové věstníky, brožury, katalogy nebo alba).

VYBRANÉ FONDY
Ústřední správa komunálních podniků hlavního města Prahy
umožnuje vhled do řízení a problematiky komunálních podniků v 50. letech

Restaurace a jídelny Praha 1
obsahuje zejména zajímavý ilustrační materiál (fotografická a výstřižková alba) k historii stravovacích zařízení v Praze

Pražská stavební obnova
fond nejvýznamnějšího pražského stavebního podniku, který se podílel na velkém množství staveb i rekonstrukcí (včetně památkových objektů)

Dřevozpracující podnik hlavního města Prahy
příklad výrobního podniku, u něhož je dochována i dokumentace k produktům (zejména nábytek) a projektům, na kterých se podílel (rekonstrukce divadla v Plzni)

Státní statek hlavního města Prahy
příklad zemědělského podniku a jeho úlohy v zásobování Prahy

Bytový podnik hlavního města Prahy
dokumentace ke stavu domů z celopražského bytového fondu (popisné a oceňovací elaboráty) z přelomu 40. a 50. let

Bytový podnik Praha 1
jako jeden z mála, obsahuje fond poměrně ucelený soubor materiálů k vývoji a vedení podniku, včetně koncepcí a rozborů

Filmový podnik hlavního města Prahy
fond přibližující činnost pražských kin

Ústřední jatky hlavního města Prahy Holešovice
příklad městského podniku z období před rokem 1948, jedinečný zejména rozsahem dochování 


PŘESAHY DO JINÝCH FONDŮ
Magistrát hlavního města Prahy I
Magistrát hlavního města Prahy II
Některé soubory podnikových archiválií jsou dosud uloženy u nástupnických organizací těchto historických podniků (např. Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. nebo Pražské vodovody a kanalizace a. s.). 


PŘÍSTUPNOST
Nahlížení do podnikové dokumentace může být omezeno, pokud fond není zpracovaný, či dosud neuplynula ochranná lhůta stanovená zákonem (30 let), nebo pokud by nahlížení narušovalo ochranu osobních údajů potenciálně žijících osob dle platných právních předpisů. Případné dotazy k přístupnosti nezpracovaných fondů je možné konzultovat se správcem fondů Mgr. Jiřím Vlasákem; e-mail: Jiri.Vlasak@praha.eu .