Společenstva a obchodní grémia
Oddělení fondů měst. podniků, institucí a fyzických osob


O PŮVODCI

Vydání živnostenského řádu roku 1859 (s platností od 1. května 1860) přineslo řadu významných hospodářských i společenských změn. Jednou z nich bylo i zrušení cechovního zřízení. Nicméně kvůli potřebě udržet provozování jednotlivých řemesel a živností v pořádku, zachoval živnostenský řád instituci samosprávných „řemeslnických“ organizací tím, že stávající cechovní korporace nahradil živnostenskými společenstvy. V některých případech, zejména u profesí obchodních a poskytujících služby, užívala tato společenstva rovněž označení grémium.

V Praze, coby hospodářském centru, i zemské metropoli, byla cechovní organizace rozvinutá, a proto období po roce 1860 je v zásadě ve znamení transformace stávajících cechů na společenstva. Kolem roku 1880 jich v Praze působilo na osm desítek, přičemž jejich počet s rozvojem nových profesí (např. fotografů nebo elektrotechniků) dále stoupal. Rozšiřována byla i územní působnost pražských společenstev, a to zejména v důsledku rozrůstání města o nové části (Vyšehrad, Holešovice-Bubny atd.). Naopak novelizace živnostenského řádu z roku 1883 vyňala z působnosti společenstev továrny.

Činnost a úloha živnostenských společenstev se oproti někdejším cechovním korporacím přirozeně změnila. Zůstal dohled nad řádným výkonem řemesel, potírání neoprávněného a neodborného provozování jednotlivých profesí (fušerství) a organizace odborné výchovy učňů. Naopak ustoupil zejména kultovní rozměr, který se přesunul na dobrovolné organizace, především podpůrné spolky. Nově společenstva hrála významnou roli v systému sociálního a nemocenského pojištění a také v budování odborného školství.

Po stagnaci v letech první světové války se činnost společenstev a grémií znovu rozproudila ve snaze zefektivnit své fungování, tentokrát pod hlavičkou samostatného československého státu. Výzvou pro pražská společenstva tohoto období byla zejména inkorporace živnostenstev (jednotlivců i celých korporací) z území připojených k nově vznikající Velké Praze a oživení ekonomiky města po „hubených letech“ válečného hospodářství.

Pokud pomineme rozšiřování, ať již odborné nebo územní, ke změnám ve společenstevní organizaci takřka nedocházelo. O to většími se jeví zásahy, které přinesla okupační správa v letech druhé světové války. Byla zrušena veškerá obchodní grémia i společenstva dopravních a hostinských živností a jejich dosavadní členové byli přímo podřízeni nově zřízeným ústředním organizacím (hospodářské skupiny, Ústřední svaz obchodu). Cíleně byly rušeny firmy židovských živnostníků a zakazován vznik nových. Velkým zásahem byl i přesun organizace závěrečných zkoušek učňů ze společenstev na obchodní a živnostenské komory. Obecně byl kladen také důraz na zvýšení odborné úrovně společenstev, a to i za cenu rozšíření územní působnosti na celé Čechy. 

Změny prosazené okupační správou zůstaly v platnosti i po skončení druhé světové války. Ale i společenstva, která jimi nebyla zásadněji zasažena, čekal jen krátký život následkem změny hospodářského a společenského směřování státu po únorovém převratu roku 1948. Živnostenská společenstva byla hromadně zrušena již následujícího roku a jejich likvidace v průběhu roku 1950 znamenala na dlouhou dobu definitivní tečku za živnostenskou samosprávou.


POPIS FONDŮ

Materiály pražských společenstev a grémií jsou dosud do jisté míry nedoceněným pramenem z hlediska hospodářských a sociálních dějin města i populární genealogie. Archiv hlavního města Prahy v současnosti spravuje více jak 100 fondů živnostenských společenstev a grémií, zachycující dokumentaci jednotlivých odborných korporací cca z let 1860-1950. Materiály byly předány archivu samotnými společenstvy, Svazem československého živnostnictva a také městským muzeem v rámci rozsáhlé delimitace archivních materiálů v 60. letech 20. století (Muzeum hl. m. Prahy nadále spravuje trojrozměrné památky pražských společenstev a cechů).  

Více informací k jednotlivým fondům lze vyhledat v Archivním katalogu.

TYPY PÍSEMNOSTÍ ZASTOUPENÝCH VE FONDECH
Nejčastějším typem písemností společenstevních a gremiálních fondů jsou evidenční knihy, zpravidla vedené ve třech řadách: matriky členů (mistrů), matriky pomocníků (dělníků/zaměstnanců) a matriky učňů. Tyto knihy bývají většinou doplněny také indexy (buďto integrálními nebo samostatně vedenými), které usnadňují vyhledávání jednotlivých osob. Pro dějiny živnostenských korporací jsou významným pramenem také knihy zápisů ze schůzí představenstev, valných hromad, výborů či tematických komisí. Dochování těchto materiálů se ale v jednotlivých fondech výrazně liší a v mnoha případech je doslova fragmentární. Spisová agenda společenstev je oproti knihám zastoupena výrazně méně, u některých menších fondů chybí zcela. Tematicky je zaměřena především na učňovskou agendu, korespondenci a finanční záležitosti. Častou složku fondů tvoří také kartotéky, navazující a doplňující již zmíněné evidenční knihy. Do společenstevního prostředí byly ale plošně zavedeny až relativně pozdě a v nich obsažené údaje podchycují pouze 30. a 40. léta 20. století. V základním výčtu nelze opomenout ani nesourodé materiály, které spíše ilustrují společenstevní prostředí, přestože jejich výskyt je spíše nahodilý. Do této skupiny bychom mohli zahrnout různé pamětní spisy, drobné tisky či fotografie.

PŘESAHY DO JINÝCH FONDŮ A SBÍREK
Řadu dokumentace, týkající se pražských společenstev, zejména z přechodného období po přijetí živnostenského řádu, lze nalézt dále v archivních fondech pražských cechů a také ve specializovaných sbírkách úředních knih a rukopisů, typářů a razítek. Vyjma dokumentace samostatných společenstev spravuje Archiv hlavního města Prahy také řadu fondů, vzniklých z činnosti jednot a svazů, které od přelomu 19. a 20. století na územním a odborném principu zastřešovaly a sdružovaly jednotlivá společenstva. Dále je ve správě archivu i ta část dokumentace pražské obchodní a živnostenské komory, týkající se organizace učňovských zkoušek po roce 1942. Pro ucelený přehled nelze opomenout ani přesahy do archivní knihovny (výroční a historické publikace, jejichž vznik společenstva a grémia iniciovaly) a také do fondů pražského magistrátu (zejména živnostenské referáty II.a a II.B).


PŘÍSTUPNOST
Zpracované fondy živnostenských společenstev a grémií jsou přístupné bez omezení. Případné dotazy k přístupnosti nezpracovaných fondů je možné konzultovat se správcem fondů Mgr. Jiřím Vlasákem; e-mail: Jiri.Vlasak@praha.eu .