Padesátý třetí ročník Pražského sborníku historického přináší studie věnované různým tématům z pražských dějin. Příspěvek Jakuba Kalivody mapuje spory šlechticů před konířským právem na Novém Městě pražském v raném novověku. Magdaléna Faltusová se zabývá vznikem zařízení pro mimoškolní výchovu dětí, tzv. Milíčova domu, na Žižkově ve třicátých letech 20. století a osobou jeho zakladatele Přemysla Pittra. Renáta Kalašová přibližuje příběh prvorepublikového hoteliéra a restauratéra Karla Šroubka, vlastníka secesního grandhotelu na Václavském náměstí (dnes hotel Evropa). Ivana Dejmková pojednává o Hanspaulce jako o bydlišti nacistických prominentů a popisuje proměny struktury německé menšiny v třicátých letech 20. století a za Protektorátu Čechy a Morava. Michal V. Šimůnek rekonstruuje vznik, fungování a agendu kanceláře státního tajemníka K. H. Franka, zřízenou při Úřadu říšského protektora. Eva Uchalová nabízí pohled do české krejčovské tvorby po roce 1945 a na příkladu Karla Stuchlíka a jeho závodu ukazuje vliv společensko-politických změn na fungování krejčovského řemesla. V oddílu materiálových studií Michal Plavec seznámí čtenáře s prvními pokusy o vzlet pilotovaného balonu v Praze koncem 18. a počátkem 19. století a s první větroplavkyní Wilhelmine Reichard. Z fondů Archivu hlavního města Prahy je představena historie spolku „Jednota slovanských žen" a materiály, které se z jeho činnosti dochovaly. Olga Fejtová pak podává zprávu o návratu tří listin, které byly zcizeny během druhé světové války a ocitly se v německých archivech, do majetku hlavního města Prahy.
