CS EN Facebook
Budova AMP
Archiv hlavního města Prahy
Archivní 6, 149 00 Praha 4

Tel. ústředna: 23600 1111
Tel. informační přepážka: 23600 4017
Tel. studovna: 23600 4012
Fax: 23600 7100

Hlavní město Praha

tisk/print

Pražané a velká voda

Pražané a velká voda

Zalistujeme-li v kronice vlasteneckého kněze a nadšeného průkopníka archeologie Václava Krolmuse, abychom zjistili, čím překvapily přírodní živly obyvatele Čech v roce 1820, narazíme na stručný zápis o velké vodě a nové vlně epidemie neštovic. K neštovicím se vrátíme později, nyní se zaměříme na vodní živel.

Povodně bývaly pro naše předky poměrně častou nevítanou událostí, která vtrhla do jejich příbytků zpravidla s oblevou následující po vydatné nadílce sněhu či v létě po déletrvajících deštích. Povodeň ve zmíněném roce patřila mezi ty mírné, zato postihla Pražany během zimy  třikrát. Poprvé přišla s předstihem již na Štědrý večer 1819, aby se opět vrátila v lednu nového roku. Po čtyřtýdenním mrazu napadl sníh, který se proměnil v následné oblevě spolu s kusy ledu v ničící smršť. To samé se opakovalo počátkem jara.

Největší povodeň očima současníků (překonána až povodní v r. 2002) se prohnala Prahou a dalšími obcemi v posledních únorových dnech roku 1784. Do paměti se zapsala kromě velkých ztrát na majetku i životech rovněž stržením pilíře Karlova mostu i s vojenskou strážnicí a její posádkou. V reakci na tuto živelnou pohromu, která postihla i další evropské země, iniciovalo nově zřízené Vrchní policejní ředitelství ve Vídni vypracování instrukcí pro policejní ředitelství v jednotlivých zemích monarchie, jak se zachovat před a během povodní. V Praze vznikl soupis protipovodňových opatření r. 1795 a stal se podkladem pro podobná nařízení vydávaná v následujících letech. V našem archivu se dochovala instrukce městského hejtmana z r. 1823 podrobně rozvádějící opatření, která měla být přijata při povodňovém nebezpečí v důsledku tání ledu.

Při prvních známkách oblevy bylo přikázáno prosekat led u jezů a před mostními pilíři a současně byl vydán zákaz pohybu na zaledněné řece. Obyvatelé bydlící v nižších polohách blíže řeky si měli zajistit včas útočiště pro sebe i svůj majetek a zvířectvo u svých příbuzných a přátel v bezpečných oblastech. Pro ty, co si nemohli sami opatřit dočasné bydliště, byly připraveny náhradní prostory v klášterních a školních budovách, kam měli být již při prvních známkách zhoršující se situace umisťováni přednostně nemocní, staří a těhotné ženy. Podobně byla vyčleněna místa pro uschování nábytku a jiného majetku postižených, jejichž příjem a vydávání řídili vždy dva úctyhodní měšťané. Praha byla v rámci opatření rozdělena do 12 okrsků, přičemž v každém měli řídit záchranné práce magistrátní a policejní komisaři. Jim k ruce měli být připraveni voraři a rybáři s určitým počtem plavidel, kteří měli pomáhat zaplaveným obyvatelům bezplatně jak při záchraně života, tak majetku. V každém okrsku měli být též připraveni ranhojiči, lékaři a tesaři k zajištění nestabilních budov před zřícením. Pověřené osoby měly být připraveny na jednom z tuctu záchranných stanovišť, pro která byly vybrány budovy podél vltavského břehu od Výtoně  po Petrskou čtvrť, mezi jinými výtoňská celnice, Habřinovská lázeň (dům, který stával poblíž dnešního Goethe-Institutu), Červený dům (hostinec na rohu Karlovy a Jilské ulice), Konvikt a další.

Před blížící se velkou vodou měli Pražany varovat poslové z měst ležících výše proti proudu řeky. Za tímto účelem si sjednala Praha dohodu s berounským krajským úřadem. Vystoupení řeky z koryta ohlašovala střelba z hmoždíře na Vyšehradě a Výtoni, nejvyšší nebezpečí též pískání a střelba. Na toto znamení se měli pověření komisaři a další osoby dostavit na svá místa a začít pomáhat ohroženým obyvatelům. Ze tří desítek magistrátních radních, uvedených v dobovém schematismu, mělo být 16 nasazeno do záchranných akcí, jim podléhali další zaměstnanci úřadu. Instrukce dále přesně vypočítává místa, kde budou připraveny povozy a kde prámy. Lidem, uvězněným ve svých domech, měli rozvážet a prodávat potraviny za tím účelem zřízení převozníci.

Po opadnutí vody se měli lidé vrátit do svých domovů teprve po jejich řádném vysušení. Avšak i „Předpisy, jak  se zaplavená obydlí vysušovati a bydlitelná činiti mají", vydaná guberniem téhož roku, připouštěly, že mnoho lidí se bude muset vrátit do ještě provlhlých příbytků, které gubernium nabádalo hojně vytápět a větrat. Lidem nuceným přebývat ve vlhkých místnostech doporučovalo mj. teplou stravu a přiměřeně věku též mírné množství vína a kořalky. Zvláštní pozornost byla věnována vyčištění studní a dezinfekci stěn a místností.

Dochovaná nařízení jsou svědkem úsilí státu na počátku moderní éry vyrovnat se s přírodními živly a minimalizovat následky katastrof. Prověrka účinnosti opatření se přivalila na Prahu na konci března 1845 a do pražského „podpisového archu" povodní na předmostí Mostu Legií se zapsala vysokou příčkou.

  Praha roku 1820
fotogalerie
Archivní katalog Knihovní katalog Sbírka matrik Konference 2021 Konference Online výstavy Pražské povstaní květen 1945 ARA - příběh perly v srdci Prahy
Evidence! Europe reflected in Archives PRO-ARK UNESCO Archives Portal Ptejte se knihovny