Archiv hlavního města Prahy

Archiv hlavního města Prahy
Archivní 6, 149 00 Praha 4

Tel. ústředna: 23600 1111
Tel. informační přepážka: 23600 4017
Tel. studovna: 23600 4012
Fax: 23600 7100

Hlavní město Praha

tisk/print

Písemnosti farních úřadů
 
tel.: 236 004 012 e-mail: ahmp@praha.eu

Písemnosti uložené ve fondech farních archivů pocházejí z duchovenské, úřední a hospodářské činnosti několika desítek  římskokatolických farních úřadů z území vnitřních pražských obvodů a z některých lokalit náležejících od roku 1922 k tzv. Velké Praze. Tyto fondy obsahují  celou řadu cenných materiálů knihové i spisové povahy, které lze pro období 19. a první polovinu 20. století využít i pro genealogická studia. Přestože jsou matriky pro genealoga většinou prvořadým pramenem církevní povahy, lze poznatky z nich získané vhodně doplnit nebo je i rozšířit o studium některých archiválií z farních fondů. Jedná se o písemnosti, jejichž vznik bezprostředně souvisel s vedením matriční agendy (viz Sbírka matrik) a které sloužily jako podklady pro zápisy do jednotlivých druhů matrik, a o písemnosti, které zachycují náboženský život farníků a byly vedeny zejména pro evidenční potřeby farářů.

Z fondů farních archivů mohou  při genealogickém studiu pomoci některé z následujících typů matričních dokladů a evidenčních knih:

I. Doklady k matrikám narozených
Křestní listy, žádosti o opravy a změny jmen v matrikách a legitimace  nemanželských dětí
Jedná se o spisový materiál, jehož stav dochování je u každého z farních fondů jiný. Tyto doklady se v jednotlivých fondech vyskytují spíše torzovitě, jelikož nebyly farními úřady po doplnění příslušných údajů do matrik narozených systematicky archivovány, a zpravidla pocházejí až z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Jazykem zápisů v těchto dokumentech je němčina (zhruba pro období do osmdesátých let 19. století) a čeština. U zpracovaných fondů však nejsou tyto dokumenty řazeny abecedně podle jmen, ale chronologicky, což  platí i pro ostatní matriční doklady.

II. Doklady k matrikám oddaných
Knihy ohlášek snoubenců (liber promulgationum sponsorum, liber promulgationis, liber bannorum, Brautleute, Eheverkündgungsbuch, Verkündigungsbuch)
Tyto knihy  jsou ve farních archivech dochovány v souvislejší časové řadě pro druhou polovinu 19. a první polovinu 20. století, v některých fondech se objevují i knihy starší, přibližně od dvacátých let 19. století. Obsahují jména snoubenců, jejich povolání, stav, bydliště a věk, a jména jejich rodičů s uvedením bydliště a povolání. Na konci zápisů jsou zaznamenány tři termíny vykonaných ohlášek. Mají zpravidla typizovaný obsah, a jazykem zápisů jsou podle období jejich vzniku němčina a čeština. Snubní ohlášky byly jednou ze základních formálních náležitostí a zákonných povinností k uzavření sňatku. Snoubenci měli ve farním kostele v místě svého bydliště na třech po sobě jdoucích nedělních nebo svátečních bohoslužbách prohlašovat, že jim nic nebrání v uzavření sňatku; sňatek se pak ovšem musel uskutečnit do šesti měsíců od data poslední ohlášky.   

Snubní spisy
Skupina materiálů obsahující zejména vrchnostenská a úřední povolení k jednotlivým sňatkům (zvláště od popisního úřadu Magistrátu hl. města Prahy, tzv. „k. k. Werbbezirks- Konskripzionsamte") a žádosti o ně, potvrzení o vykonaných ohláškách snoubenců (srov. výše), snubní listy, a opisy křestních listů snoubenců. Tento spisový materiál je dochován ve fondech některých far působících na Starém Městě pražském, na Novém Městě pražském a pro několik vnějších pražských obvodů (např. Bohnice, Břevnov, Dejvice, Liboc, Michle, Prosek, Hostivař, Žižkov ad.) zpravidla v kontinuální časové řadě od počátku 19. století do konce šedesátých let téhož století. To však platí jen pro úřední povolení sňatků, u ostatních dokladů je výskyt ve fondech spíše nahodilý. V některých případech lze ovšem dohledat i starší snubní agendu datovanou před rokem 1800. Převážná většina uvedených dokumentů je napsána německy, v některých případech velmi zběžným kurentním písmem, a latinsky, zejména listy snubní.


Spisy týkající se manželských odluk od stolu a lože
Torzovitě dochovaná spisová agenda z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, která obsahuje vyjádření farních úřadů, církevního manželského soudu i samotných manželů k jejich zamýšleným odlukám od stolu a lože. Rozvod jako takový církevní právo ovšem neumožňovalo, ten byl zaveden až zákonem z roku 1868. Rozvedení manželé tak mohli svůj případný nový sňatek uzavřít pouze jako civilní. Manželé měli před rozvodem zákonnou povinnost svůj úmysl oznámit duchovnímu správci ve své farnosti, který s nimi během jednoho měsíce uskutečnil tři smiřovací pokusy. Pokud se mu nepodařilo strany usmířit, vydal jim vysvědčení s doložkou, že manželé na svém úmyslu trvají.

III. Doklady k matrikám zemřelých
Ohledací a úmrtní lístky
Tyto ohledací a úmrtní protokoly byly hlavním podkladem pro zápisy do matrik zemřelých, a proto mohou  být pro genealoga hlavním zdrojem informací o hledané osobě. Ve farních fondech je tento typ dokladů dochován opět velmi torzovitě, a hlavně až od počátku či prvního desetiletí 20. století. Jedná se o tiskopisy v českém jazyce, do nichž přivolaní lékaři po ohledání mrtvoly vyplňovali následující údaje: jméno a příjmení, místo úmrtí, den a rok narození, den a hodinu úmrtí, věk, pohlaví a náboženství, stav (u ženatého/vdané datum uzavření sňatku), povolání  (u dětí povolání otce), místo narození, domovskou obec, příčinu úmrtí, ošetřujícího lékaře v případě nemocí a den a hodinu pohřbu.

IV. Doklady ke změnám náboženství
Knihy změn náboženství (Protokoly o změnách vyznání, Religionsveränderungs-Protokoll, conversiones, liber mutationis religionis, liber apostatarum)
Přestože tyto knihy byli správci farností povinni vést na základě guberniálních dekretů z let 1807 a 1834 již v tomto období, ve fondech pražských farních archivů se s nimi můžeme častěji setkat spíše až od  druhé poloviny 19. století a v první polovině století následujícího. Sloužily k evidenci změn náboženského vyznání u jednotlivých osob žijících v příslušném farním obvodě. V mladším období se údaje zapisovaly do více či méně typizovaných předtištěných kolonek, kde byly zpravidla uvedeny tyto informace: jméno, věk (resp. někdy pouze datum narození), zaměstnání, místo narození, bydliště, původní náboženské vyznání, nové náboženské vyznání, úřední místo ohlášení náboženského přestupu, datum přestupu, svědkové přítomní při vyznání víry (zapisováno nepravidelně spíše ve starším období) a poznámky. V některých starších knihách jsou uvedeny i pohnutky vedoucí příslušnou osobu ke změně víry. Do starších knih (přibližně do osmdesátých až devadesátých let 19. století) se zapisovalo německy, do mladších pak česky, což platí i pro níže uvedený související spisový materiál.

Spisy k náboženským změnám (oznámení, žádosti)

Tato skupina písemností sloužila především jako podkladový materiál pro zanášení údajů do výše uvedených knih změn náboženských vyznání. Jedná se zejména o předtištěné typizované formuláře zasílané farním úřadům z popisního referátu Magistrátu král. hl. města Prahy, kam musela každá osoba s domovskou příslušností v Praze nahlašovat změnu svého náboženského vyznání. V zásadě se jednalo o dvojí druh změn vyznání, tzv. apostaze, tj. výstupy z římskokatolické církve, a tzv. konverze, tj. návraty do římskokatolické církve. Ve formulářích jsou uvedeny tyto informace: jméno a příjmení, z jaké církve osoba vystupuje, do jaké církve se hlásí (případně zůstává bez vyznání), den, měsíc a rok narození, místo narození (obec, fara, okres), stav, zaměstnání, bydliště a jména rodičů. Do uvedených formulářů se oznámení zapisovala většinou na základě písemných sdělení jednotlivých osob. Popisní referát zasílal farním úřadům i tato sdělení, ve fondech jsou ovšem zachována velmi torzovitě, jelikož farní úřady neměly důvod je po zapsání do příslušné knihy nadále uchovávat. Spisový materiál k náboženským změnám je v jednotlivých farních archivech dochován různě, zpravidla však až od konce osmdesátých let 19. století do konce čtyřicátých let 20. století, ve výjimečných případech se vyskytují i doklady starší. 

V. Knihy biřmovaných (liber confirmatorum, liber confirmationis, Firmungsbuch)
Do těchto knih byli zapisováni biřmovanci bezprostředně po církevní slavnosti na základě biřmovacích lístků. Svátost biřmování uváděla věřící dále do křesťanského života, jelikož prostřednictvím této svátosti přijímali Ducha svatého. Biřmováni směli být pouze pokřtění a při biřmovacím obřadu nesměl chybět kmotr biřmovance, který plnil funkci jakéhosi pomocníka při plnění biřmovancových křestních slibů. Původním celebrujícím při této svátosti mohl být jen biskup, avšak v určitých případech biřmoval také kněz. Ve fondech farních archivů se knihy biřmovaných vyskytují poměrně často a pocházejí z období od konce třicátých let 19. století až do konce čtyřicátých let 20. století. Zřídka však v rámci jednoho fondu pokrývají celé uvedené období. Údaje o biřmovanci byly zapisovány do jednotlivých kolonek ve sloupcích, kde jsou v ideálním případě uvedeny následující informace: rok a den biřmování, jméno celebrujícího biskupa, místo biřmování, jméno a příjmení biřmovance, biřmovací jméno, místo narození,  bydliště, jméno a bydliště rodičů biřmovance a jméno a příjmení kmotra/kmotry. Do knih biřmovaných se ve starším období, tj. přibližně do druhé poloviny 19. století, zapisovalo pouze latinsky, v mladším období německy a česky.

U zpracovaných fondů je badatelský přístup k výše uvedeným archiváliím bez omezení, a to buď formou jejich prezenčního studia v naší studovně, anebo podáním žádosti o vypracování zpoplatněné rešerše. U fondů nezpracovaných je studium žadatelům umožněno pouze ve výjimečných případech po dohodě se správcem fondu, avšak touto cestou lze k prezenčnímu studiu zapůjčit pouze knihový materiál.

  Přehled fondů římskokatolických farních úřadů deponovaných v Archivu hl. města Prahy (PDF, 59  kB)